Článek
„Věřím si, a když to v Mnichově sedne, budu chtít útočit na vítězství.“ Ze závěrečné přípravy má dobrý pocit, formu nabíral na Slapech a ladil v Račicích. „Cítím se v pohodě, ale lidi kolem mě už říkají, že nervozita se lehce projevuje, zejména přítelkyně by mohla vyprávět,“ míní Synek, jenž v roli celkového vítěze SP jel na šampionát už před dvěma lety. Tehdy si z japonského Gifu přivezl bronz, který loni v britském Etonu obhájil.
Letos by si rád polepšil. „Každá medaile se počítá, smutný bych nebyl ani z bronzu, ale nerad bych, aby se o mně začalo říkat, že jsem stále třetí,“ usměje se.
V Mnichově jezdí rád, voda mu tam sedí. „Chystá se tam hodně českých fanoušků, ale pro mě bude lepší, když o nich nebudu moc vědět a nenechám se rozhodit,“ říká a za největší soupeře označuje domácího Němce Hackera a Nora Tufteho. „Mohou ale vyskočit i Drysdale z Nového Zélandu či Brit Campbell, možná i někdo další a při vyrovnanosti těch nejlepších může záležet i na tom, jak se kdo před finále vyspí.“
Synek ale přiznává, že psychicky nejhorší je pro něj zvládnout semifinále. „Když se dostanu mezi šest nejlepších, jedu už přece jen klidněji. V závodě se ale může stát cokoliv, chytíte kraba a je to v háji,“ tvrdí český trumf na skifu, jenž na rozdíl od předchozích šampionátů nemění barvu vlasů. „Už jsem z toho asi vyrostl. Vůbec dělám méně blbostí, i na motorce jezdím opatrněji.“
