Článek
Byl to závod s časem i duel s vlastní trpělivostí. Zraněný Tomáš Sivok na tribuně jen nervózně poposedal. „Slyšel jsem kolem sebe hlasy, ať hrajeme a útočíme, ale kluci to měli hrozně těžké. Kazaši posledních dvacet minut už jen stáli na vlastním vápně," líčil Sivok, jak viděl bitvu jako nucený divák.
„Přesně tak, byla to taková házená," líčil záložník Ladislav Krejčí. „Byl to obrovsky těžký zápas. Dostali jsme gól, to nás rozhodilo, soupeř se ještě více zatáhl a těžko se nám tam dostávalo. Nakonec se ujaly dva centry, zápas jsme otočili, takže skvělé," oddechl si Krejčí.
Ideální centry, děkoval kanonýr
Nejvíce oslavovaným mužem je však samozřejmě Milan Škoda. Svými góly tahá z malérů Slavii. Celý český fotbal je mu teď vděčný, že si roli spasitele přenesl také do národního týmu.
„Kluci to měli ze začátku moc těžké, Kazaši dobře bránili. Já měl přinést na hřiště trochu vzruchu. Dvakrát jsem se dostal k hlavičce a naštěstí se trefil. Ideální centry, hlavně při prvním mi stačilo jen nastavit hlavu," pochvaloval si Škoda.
Nastoupil teprve do druhého mezistátního zápasu, poprvé si zahrál teprve v červnu na Islandu. Snad i proto si velkou slávu vychutnával se vší skromností.
„Jsem rád, že jsem klukům takhle pomohl, protože to byl strašně důležitý zápas. Máme cenné tři body a teď se ještě připravit dobře na Lotyšsko," poukazoval již na nedělní duel v Rize.