Zase remizovat? To už by bylo na pistoli, děsil se dalšího nerozhodného výsledku liberecký střelec Pavelka

Asi bychom si je hodně vyčítali. Šural tu svou neproměnil, já trefil jen tyč, prostě se opakovalo to, co nás provází celý podzim. Gólové příležitosti si připravujeme, ale branky nedáváme.

Obránci Bohemky udělali obrovskou chybu, protože balón je přeskočil. A já byl rád, že jsem k němu vůbec doběhl.

Klokani nám z jediné šance za celý první poločas dali gól, a když pak z penalty přidali druhý, skutečně to s námi vypadalo všelijak. Zkomplikovali jsme si život a v ten moment bychom určitě brali i remízu. Kluci však ukázali charakter a střetnutí famózně otočili.

Dostal jsem ránu do pánve a hodně to bolelo. Zkoušel jsem sice zranění rozběhat, ale nešlo. A protože jsme prohrávali a já cítil, že na trávníku je zapotřebí plnohodnotný hráč, sám jsem žádal trenéra o vystřídání.

Vypadá to, že se stane v Liberci dobrým žolíkem, protože po jeho příchodu jsme strhli vítězství na naši stranu.

Hrát zase nerozhodně, už by to bylo na pistoli.

Určitě, protože jsme už konečně potřebovali vyhrát. Zvláště před derby, jež bude stejně vyhecované, jako zápas na Bohemce. Pokaždé je to jiný zápas, než ty běžné, ligové... Přijde víc diváků, nikdo se nedívá, jak je na tam v tabulce soupeř, oba mužstva chtějí uspět.

Tomu nahrává kulisa, před níž se hraje. Diváci jsou v Ďolíčku fantastičtí, ale atmosféra je někdy dost vyhrocená. A my se nechali strhnout, takže jsme dostávali žluté karty. Zápas se ale divákům musel líbit, protože obě mužstva chtěla hrát fotbal, útočit, využívat prostorů, které se k tomu nabízely, střílet góly. Nakonec jich padlo šest, což k zajímavosti utkání také přispělo.