Článek
Zdržování, nekonečné prostoje, souboje a fauly. Obrázek, který se v posledních letech stal téměř neodmyslitelnou součástí české nejvyšší soutěže. A pohled fanoušků potvrzovala i krutá data.
„Myslím si, že pro český fotbal je smutné, že top zápas dopadne tak, že je míč ve hře jen 33 procent celkového času,“ kritizoval ještě v květnu trenér Sparty Brian Priske utkání Liberce se Slavií.
A nebyl jediný. Vždyť v minulém ročníku se Chance Liga krčila na samotném chvostu desítky nejlepších evropských soutěží. Zatímco v Anglii, Německu či Francii se míč běžně pohyboval ve hře více než 55 minut, český fotbal se nedokázal přehoupnout ani přes padesátiminutovou hranici.
Konkrétně? Průměrný čistý čas dosahoval pouhých 49,5 minuty. Jenže nová sezona přináší poměrně výrazný obrat.
Podle dat společnosti Opta se průměrný čistý čas v aktuálním ročníku vyšplhal na 52,8 minuty. Rozdíl? Celé tři minuty a osmnáct sekund, během kterých se skutečně hraje fotbal.
A co je možná ještě zajímavější, nejde o jedinou statistiku, která naznačuje pozitivní změnu.
Pojďme postupně.
Jedním z nejvýraznějších posunů je přesnost přihrávek. Zatímco v minulé sezoně dosahovala 76,8 procenta, nyní se vyšplhala na 80,9 procenta. S tím úzce souvisí i další statistika. Podíl dlouhých míčů klesl z 16,1 na 13,4 procenta.
Jinými slovy, týmy se častěji snaží rozehrávat po zemi, kombinovat a držet balon na vlastních kopačkách, místo aby se uchylovaly k dlouhým nákopům.
A jak to souvisí s čistým časem? Hra se méně kouskuje.
Je to logické. S dlouhými míči se zpravidla pojí vzdušné souboje, fauly, ztráty míčů či standardní situace.
Potvrzují to i další čísla. V minulé sezoně si týmy během jedné útočné sekvence vyměnily průměrně 2,79 přihrávky. Nyní už jde o 3,14. Ještě výraznější změnu lze pozorovat u delších kombinací obsahujících alespoň deset přihrávek.
Jejich průměrný počet na zápas totiž vzrostl z 9,5 na 12,8. To představuje nárůst o téměř 35 procent!
Pozitivní posun dokresluje také statistika ztrát. Jejich průměrný počet na utkání klesl z 274 na 259. Český fotbal tak nabízí více souvislých pasáží, během nichž dokážou mužstva kontrolovat míč. A divák se logicky více baví fotbalem než pohledem na stojící balon.
Ovšem pozor, bylo by příliš jednoduché tvrdit, že za vším stojí pouze lepší práce s míčem.
Před aktuální sezonou totiž vstoupila v platnost také nová pravidla, jejichž cílem je omezit zdržování. Rozhodčí mohou například při příliš dlouhém autovém vhazování nebo odkopu od branky spustit pětisekundové odpočítávání. Změny se dotkly také střídání či ošetřování hráčů.
I tyto úpravy mohou mít na rostoucí čistý čas svůj podíl. Jak velký? To samotná čísla nedokážou přesně vyčíslit.
Přestože se v české lize hraje výrazně déle, počet faulů nijak neklesá. Ba naopak. Zatímco v minulém ročníku jich rozhodčí průměrně odpískali 25,5 na zápas, nyní jde o 26,2.
Že by tedy hráči přestali chodit do soubojů a český fotbal se ze dne na den proměnil v bezkontaktní podívanou? Kdepak. Důležitější roli zřejmě sehrává kvalitnější práce s míčem, plynulejší kombinace i opatření proti zdržování.
Je vyhráno? Rozhodně ne. Česká liga má v porovnání s evropskou špičkou stále co dohánět.
Blýská se ale na lepší časy. Soutěž, která ještě nedávno patřila z hlediska čistého času k nejhorším, začíná fanouškům nabízet více fotbalu, který chtějí vidět.
A to je dobrá zpráva!
