Nejde jen o peníze, ale i o klid, který potřebujeme ze všeho nejvíc, mrzela Beránka remíza s votroky

Ale to vůbec, protože jsme viděli poslední dva zápasy Východočechů a věděli, že nebude ani trochu snadným protivníkem. Přestal inkasovat góly, dopředu je nebezpečný, má nacvičené standardní situace, které představují hrozbu. Však jsme také po jedné z nich inkasovali.

Hlavně jsme hráli hodně nervózně, kazili spoustu přihrávek, většinu situací řešili zbrkle a postupným útokem jsme se do šancí nedostávali. A ani individuální výkony nebyly takové, jak jsme si představovali. Navíc jsme hráli do plné obrany, soupeř dobře napadal a my pod tlakem chybovali.

Podobný záměr jsem měl, a když se Balaj vrátil ze srazu albánské reprezentace, zkoušeli jsme, jak si povede na hrotu útoku společně se Škodou. Jenže v přípravě to vůbec nefungovalo, takže jsem se raději vrátil k rozestavení s jedním útočníkem.

Naštěstí jsme promptně vyrovnali, a protože jsme hru zjednodušili, zvedli jsme se a vytvořili si převahu. Scházel nám ovšem klid, přesnost, důraz a lepší řešení střeleckých příležitostí, do nichž jsme se dostali. Vázla kombinace a nebyli jsme tak efektivní jako na začátku sezóny. Až do konce jsme sice bojovali o výhru, ale nakonec jsme museli brát jen remízu, z níž jsme zklamaní všichni. Hráči, stejně jako já.

Nejde jen o peníze, ale i o výkon, jímž jsme se prezentovali. A o bodový zisk samo sebou také. Kdybychom nad Hradcem vyhráli, skočili bychom v tabulce do klidnějších sfér a během zimní přestávky měli klid na další práci. Remíza ovšem představuje komplikaci.

Věděli o tom hráči, stejně jako víme i my trenéři, o co hrajeme. Pořád nám ale ještě jeden zápas do konce podzimu zbývá. Sice venku a v Ostravě k tomu, ale situaci můžeme ještě ovlivnit.

Ligový zápas je něco jiného než trénink, kdy byl na sebe schopen brát hru a odpovědnost. Slušně kopal standardky, některé situace řešil lépe, jiné hůře. Chvíli prostě potrvá, než se s mužstvem sžije, takže na hodnocení je zatím brzy.