Článek
Nemít mezi tyčemi Radu, kdo ví, jak by Dukla ve Vršovicích dopadla. Hlavně v první půli se doslova překonával a bravurními zákroky přiváděl klokany do stavu zoufalství.
„Však jsem si od nich o přestávce vyslechl své. Samozřejmě že je žraly šance, které neproměnili," prozrazoval třicetiletý gólman Dukly, že si ho o půli domácí dobírali. Samozřejmě v žertu, protože pořád věřili, že ho překonají a vítězný gól dají.
„První půli jsme nesehráli dobře, takže trenér Kozel nám řadu věcí vytýkal. Pomohlo to, protože po změně stran jsme se zlepšili a Bohemku už do ničeho nepustili. Snad jen jednou nebezpečně vystřelil Jakub Rada, ale jeho rána šla vedle," netajil zkušený brankář z Julisky, že Dukla vzhledem k průběhu první půle a šancím, které si domácí vytvořili, bod brala a s remízou byla spokojena.
Právě Rada na ní měl velkou zásluhu. „Jsem rád, že jsem klukům pomohl. Po dlouhé době jsem měl i potřebné štěstí, které brankář také potřebuje. Ale jen o štěstí to nebylo... Řadu situací jsem musel vyřešit a vyřešil jsem je dobře," hodnotil svůj výkon.
Klokani si do přestávky vytvořili šance na dva zápasy. Bylo až neskutečné, jaké příležitosti dokázal třeba spálit Matěj Mikuš. A přitom obě byly převeliké.
„Pro mě byla těžší první šance, kterou měl. Nejprve balón tečoval, ale protože jsem ho vyrazil, snažil se dorážet. Plácnul jsem po míč rukou a on mi pod ní naštěstí zůstal," popisoval moment, který mohl malé derby ve Vršovicích rozhodnout.
„Ale nejtěžší to bylo při příležitostech Bratanoviče a Bartka," připomínal další možnosti domácích, které zmařil a svému týmu tak po dvou prohrách v řadě pomohl k bodu, díky němuž Dukla stáhla manko na páté Teplice, které vede jeho otec Petr Rada. Za jistých okolností by totiž i z pátého místa v lize mohla vést cesta do pohárové Evropy.
