Co fotbalový Pánbůh Koubkovi v Ostravě vzal, teď mu v Plzni vrací. Titul má na dosah

„Počítat samozřejmě umím, ale dokud ony tři body nemáme, vyhráno není," zachovával plzeňský kouč i po výhře nad Spartou pokoru, aby snad Pánaboha neurazil.

Jednou už to ostatně zažil. Když před pět lety seděl Koubek na ostravské lavičce, měl k ligovému primátu hodně blízko. Už už ho svíral v rukou. Dvě kola před koncem soutěž však jeho tým prohrál s Mladou Boleslaví a naděje se na titul se rozplynula. Baníku i Koubkovi.

Letos jakoby se chtěl fotbalový bůh s Koubkem znovu zalaškovat. Opět duel s Mladou Boleslaví, zase prohra a ze zdánlivě poklidné cesty za mistrovskou korunovací se stalo rázem drama.

Sobotní šlágr na pražské Letné ho však rozřešil. „Nevyhráli jsme tady nezaslouženě," poznamenal po vítězství 2:0 zrozeném po gólech Holendy a Hubníka trenér Koubek.

„Kdo by si ale myslel, že je o titulu rozhodnuto, nechoval by se pokorně. Čekají nás ještě tři zápasy a máme náskok šesti bodů," připomínal jednoduché počty.

Výsledek ostře sledovaného střetnutí se Spartou k nim nahrál. „Zrodil se z těžkého boje. V první půli jsme odolávali velkému tlaku ambiciózního soupeře, který byl hodně nažhavený. Hrál agresivně, byl důraznější v osobních soubojích, získával odražené míče, což mu umožňovalo praktikovat nátlakový fotbal, který chtěl hrát," glosoval zápas plzeňský kouč, jenž po celých devadesát minut neusedl na lavičku a dirigoval svůj celek z vymezené trenérské zóny.

Možná i to pomáhalo. „Věděli jsme, že soupeř v nasazeném tempu nemůže vydržet celý zápas, protože napadání a dohrávání soubojů bylo hodně náročné. A potvrdilo se to.... Zatímco do přestávky jsme měli málo prostoru, po půli se nám už nabízel. Mohli jsme tudíž rozvinout kombinační hru, která je naší silnou stránku a dvakrát udeřit," vysvětloval Koubek proměnu, k níž ve druhých pětačtyřiceti minutách došlo a která Plzeň nasměrovala k výhře a de facto titulu.

„Výhře ubojované kompaktním a koncentrovaným výkonem. Ale jinak se v dnešním fotbale podobné zápasy nevyhrávají," zdůrazňoval kouč s největší pravděpodobností staronového mistra.

Vždyť co fotbalový Pánbůh Koubkovi před pět lety v Ostravě vzal, teď mu vrací. Nejprve množností trénovat Plzeň, nyní i konstelací, která Plzni doslova vnucuje titul.

„Když plzeňská výzva přišla, bral jsem ji jako poslední šanci, kterou dostávám a musel jsem ji uchopit. Teď jsme na Spartě vyhráli a jsem rád, že jsme blízko cíli. Čímž ovšem neříkám, že bych si předtím stýskal a stěžoval si. Byl jsem v pohodě, protože jsem neměl špatný život," meditoval třiašedesátiletý plzeňský kouč Miroslav Koubek, který ani v panující plzeňské euforii slovo titul nepronesl.

A to přesto, že jeho sparťanský kolega Zdeněk Ščasný po prohře pragmaticky uznával, že liga je definitivně rozhodnutá.

„Tenhle zápas byl o šest bodů a my nedokázali využít psychické výhody, kterou jsme před utkáním měli. Zatímco my nedávali šance, Plzeň po naší nepochopitelné chybě udeřila a pak už na hráče padla deka," skousával těžce vidinu titulu, která se nad Letnou rozplynula.

„Zaplatili jsme za to, že někteří hráči nemají optimální formu a jiní výkony střídají, doplatili jsme i na malou agresivitu ve vlastní i soupeřově šestnáctce. Ale to je problém, o kterém mluvím od chvíle, co jsem do Sparty přišel. Nevím, co by se teď muselo stát, aby Plzeň titul nezískala," věcně přiznával.