Článek
Plzeňský obránce Jaroslav Špaček v pátém finálovém utkání play off extraligy.
Plzeňský hokejový obránce Jaroslav Špaček v pátém finálovém utkání play off extraligy.
Rozhodoval jste se dlouho, zda se vrátíte ze střídačky takhle nečekaně na led?
Přiznám se, že se mi do toho moc nechtělo. Vedení mě ale postavilo při kritickém nedostatku beků v podstatě před hotovou věc. Když jsme vyhráli, tak nemusím litovat, ale noc před zápasem jsem měl docela bezesnou. Pořád se mně mydlilo v hlavě, zda jsem udělal dobře.
Věřil jste, že vydržíte zápas kondičně?
Hraju každé pondělí se starými pány a bez výstroje jsem od prosince absolvoval na ledě všechny plzeňské tréninky, tak snad úplně bez kondice nejsem. Chodím i běhat a posiluju, ale hrát jsem v žádném případě neplánoval. V klubu mě do toho ale uvařili s tím, že nastala krajní nouze. Úplně nadšený jsem z toho nebyl. Pořád jsem měl pocit, že budu platnější na střídačce než na ledě, ale když jsem viděl, jak těžko se obrana skládá, tak jsem řekl, že jdu do toho.
Jak vám bylo při zápase?
Kluci mě podpořili a až na jedno zaváhání v úvodu se naší první pětce docela dařilo. Naskočit do takhle rozjetého rychlíku nebylo vůbec snadné, nechtěl jsem velké úsilí kluků v mančaftu pokazit nějakou zbytečnou chybou. Celý tým mě strhnul s sebou, párkrát se mi i povedlo nebezpečně vystřelit. Ale musím asi ještě potrénovat, aby mi to tam příště padlo.
Byl jste po utkání hodně vyšťavený?
Není to až tak hrozné, uvidíme, jak to tělo vstřebá. Snažil jsem se přece jen střídat v kratších intervalech. A můj parťák v obraně Jirka Hanzlík, s nímž se dobře znám už od školy, občas za mě zaskočil. Taky ostatní kluci hlídali, že kdybych propadl, aby tam včas někdo byl.
Cítíte, že vítězství ve Zlíně je důležitým krokem za titulem?
Zahráli jsme chytře a cením si toho, že jsme dokázali Zlín, který vyniká výbornou obranou, na jeho ledě přehrát. Byl to z obou stran opatrný hokej, ale my jsme se od poloviny zápasu začali přece jen víc prosazovat před soupeřovou brankou. Střídali jsme rovnoměrně čtyři pětky, což se ukázalo jako naše výhoda.
Takže teď stačí v pátek doma proměnit mečbol?
Čeká nás před našimi fandy obrovské utkání, ale dopředu jásat v žádném případě nesmíme. Udělat poslední krok bude ještě hodně těžké.
Budete u toho znovu na ledě?
Je to možné. Ale na druhé straně máme skoro 48 hodin na to, abychom se o tom ještě pobavili. Třeba se někdo z našich beků ještě uzdraví a vrátím se v klidu a v civilu na střídačku.
Dokázal jste si v lednu, když vás klub potajmu dopsal na soupisku, představit, že si zahrajete extraligové finále?
Vůbec ne. Udělali jsme to v tichosti jen pro případ, že nastanou nečekané okolnosti. Teď jsme byli rádi, že se o tom vůbec nemluvilo, a Zlín jsme tím mým nasazením možná trochu zaskočili. Když jsme ale přijeli na stadión, tak jsem se pro jistotu ptal, jestli tady mají defibirilátor a pro mě speciálně kyslík.
