Článek
Val di Fiemme (od naší zpravodajky) – Do intervalového závodu se nevidomá Češka vydala jako úplně poslední z desetičlenného startovního pole, ale hned od prvních mezičasů se pohybovala na druhém místě za Bagijanovou.
Souboj o premiérové paralympijské zlato byl pro Bubeníčkovou ztracený vlastně hned od začátku, už na prvním mezičase měla na ruskou konkurentku manko patnácti vteřin a její ztráta se rychle navyšovala. V polovině závodu to už byly dvě minuty, v cíli pak propastných tři a půl minuty.
A to Ruska ještě na trati spadla, čímž nějaké vteřiny ztratila. Bagijanová a Bubeníčková jsou jediné dvě zcela nevidomé ve startovním poli, obě tak mají stejný přepočet času 88% koeficientem, jejich výsledný odstup je tak přímým srovnáním výkonu na trati.
„Potkala jsem ji až poprvé letos na Světovém poháru, kam se Rusové vrátili a mohli si vyjet body pro paralympiádu,“ krčila rameny Bubeníčková. „Vyladila formu neskutečně a jezdila tady výborně. Je prostě silná, ale já věřím, že se taky budu posouvat dál a zlepšovat se.“ Se svým trasérem pak na slavnostním medailovém ceremoniálu opět nesmekli čepice, na znamení nesouhlasu se při ruské hymně od svých soupeřů odklonili a na rozdíl od Číňanů nešli ani na společnou fotografii.
Ačkoliv myšlenek na zlato se mohla Bubeníčková vzdát, předváděla na trati perfektní výkon. Na druhém místě měla česká závodnice před nejbližší pronásledovatelkou Číňankou Wang Jüe bezpečný náskok kolem minuty. „Měla jsem trochu krizičku, ale do posledního kola jsem zase chytla motivaci a pak už to bylo vlastně jen z kopce,“ popisovala závodnice své pocity na trati.
Cílem projela při svém posledním startu, kdy poprvé ve Val di Fiemme panovalo zamračené a deštivé počasí, druhá a po náročné trati padla vyčerpáním. „Trať byla perfektně připravená, posolená a moje lyže jsou vždycky v perfektním stavu, takže servisu zase moc děkuju,“ říkala Bubeníčková v cíli.
Sedmnáctiletá Češka se raduje ze své čtvrté medaile z letošních paralympijských her, ke stříbrům z biatlonového individuálu a běžeckého závodu na 10 km a bronzu z biatlonové stíhačky přidala stříbro i v běžeckém závodě na 20 km, čímž zajistila pro českou výpravu šestý cenný kov z italských her.
„Jsem třikrát první poražená, ale i tak je to pěkné,“ říkala s úsměvem Bubeníčková. „Je to naprosto parádní výsledek, samozřejmě jsem chtěla, aby díky nám s Davidem zněla česká hymna, ale myslím, že na zlato jsem prostě letos neměla. Čtyři medaile jsou skvělé a nabrala jsem spoustu zkušeností do budoucna.“
Zimní paralympiáda 2026
V pořadí již XIV. zimní paralympijské hry se konaly v termínu od 6. do 15. března 2026. Letošní česká výprava měla rekordních 24 sportovců, kteří bojovali o medaile v para hokeji, para biatlonu, alpském lyžování a běžeckém lyžování. Na čtvrtém místě, tedy těsně pod cenným kovy skončili čeští parahokejisté.
Medaile: ZLATO: Carina Edlingerová (biatlon), STŘÍBRO: Carina Edlingerová (biatlon), STŘÍBRO: Simona Bubeníčková (biatlon), STŘÍBRO: Simona Bubeníčková (běžecké lyžování), STŘÍBRO: Simona Bubeníčková (běžecké lyžování), BRONZ: Simona Bubeníčková (biatlon)
Důležitou součástí úspěchů Bubeníčkové je i trasér David Šrůtek, který si na krk pověsil také čtyři medaile. Jejich nejhorším výsledkem z paralympiády je páté místo v běžeckém sprintu, kdy je v semifinále vyřadil pád. „Je to zklamání, protože jsem věděl, že na to Simča má, porazila tam i Rusku v kvalifikaci,“ připomíná Šrůtek, kterého ale těší, jak se Bubeníčková dokázala z neúspěchu oklepat. „Hodila to za hlavu a máme krásné výsledky, překvapila mě v biatlonu, protože ten dělá chviličku.“
