Článek
Bude to pro vás v závodě hodně odlišné?
Je to velká změna. Jdu s kůží na trh, za výkon si můžu jen sama. Ale je to i velká motivace. Změn je víc, stadión je zrekonstruovaný, budu spát v oficiálním hotelu, ne u příbuzných. A letos bude Tretra mým prvním závodem, o to budu nervóznější. Snad jsem udělala vše proto, aby to dobře dopadlo. Nemůžu se dočkat.
Vašimi soupeřkami budou i další dvě čerstvé maminky Christina Obergföllová a Maria Abakumovová. Jak se těšíte na obnovení tradice vašich bitev?
Já chtěla, aby ten závod přinesl něco nového a byl zajímavý. Jsem ráda, že se obě vrátily a bude to pikantní závod. Snad mužský i ženský oštěp diváky pobaví.
Při svém návratu k závodům v Šanghaji svými výkony neoslnily, ale za 66 metrů už letos naházely jiné tři oštěpařky. Co zatím říkáte vývoji sezóny?
Pole soupeřek na delších vzdálenostech se zvětšilo, bude to zajímavější. Diamantovou ligu teď vyhrála Číňanka, to také dřív nebývalo, změn je dost. Já doufám, že u mě žádná nebude, budu se snažit být na špici. Maria i Christina mi nepřišly tak nabuzené, jak jsem si představovala. Ale do Šanghaje je dlouhá cesta, člověk neví, jak na tom byly.
Máte indicie z tréninku, jak by mohla vaše letošní premiéra vypadat?
Doufám, že jsem v dobré kondici, tréninky vypadaly podobně jako v minulých letech, i házení bylo dobré. Když bývala Tretra mým třetím nebo čtvrtým závodem sezóny, už jsem se cítila unavená a nebylo to ono. Teď se snažím být odpočatá a natěšená, spokojená bych byla s hodem za 65 metrů. Jedině mi může změnit plány, že má můj Janeček o víkendu oslavu dvou let, tak se budu muset šetřit. Budu jen sedět rozvalená na gauči a pozorovat dění. (úsměv)
Naučila jste se během přípravy dívat na sebe trenérským okem?
Musela jsem. Člověk musí víc myslet dopředu, po večerech jsem dávala dohromady konkrétní program. Ale já se většinou orientuju podle svého pocitu, snažila jsme se to dělat i při přípravě. Jsem ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet, člověk se naučí hodně věcí.
Na stadiónu jste bývala sama?
Některá soustředění jsem absolvovala sama, jindy byl se mnou Lukáš, většinou máma. Na Tenerife jsem byla s Petrou Andrejskovou, Honzou Kubešem a jejich mladým trenérem Petrem Bělunkem, ten mi něco řekl. A v Nymburce jsem měla fenku Kevinku.
Nechyběl vám v přípravě parťák?
Já jsem individualistka, mám malého kluka, s ním je starostí dost. Aspoň jsem se uměla víc koncentrovat a ničím se nerozptylovala. Tréninky pak byly kratší, intenzivnější. Litovala jsem jen, když skupina v Nymburce šla hrát volejbal. Sama si ho nezahraju.
Využíváte vašich starších tréninkových deníků?
Ruda (bývalý kouč Černý) mi všechny dal, tak jsem do nich nahlídla. Hlavně na rok 2008, kdy byla olympiáda v Pekingu, teď je tam v podobném termínu mistrovství světa. I když je pravda, že tehdy jsem byla o něco mladší… Mám i záznamy od Honzy Železného, ten jeho trénink mám pořád zažitý, tak jsem spojila ty dvě přípravy dohromady.
Vypadáte opticky štíhlejší, to je důsledek tréninku?
Vážím stejně, ale je pravda, že mi to říká každý. Věnovala jsem se o něco méně posilovně, způsob tréninku je odlišný, takže tím si to vysvětluju.
