Hlavní obsah

Corona, křičely děti, dospělí ji obcházeli. A tak česká běžkyně spěchala z Keni

Michal OsobaPrávo

Keňský Iten se stal místem zaslíbeným pro stovky vytrvalců z celého světa. Teď však byli kvůli postupu pandemie koronaviru běžci ze svého ráje vyhnáni, hodně hektický návrat tak prožila i česká maratonkyně Marcela Joglová.

Foto: Ivana Roháčková

Česká vytrvalkyně Marcela Joglová.

Článek

Vloni se v Keni na sezonu připravila tak skvěle, že se pak na MS v Dauhá v nelidských podmínkách blýskla 20. místem a šestým mezi Evropankami. A tak opět vyrazila do Afriky s trenérem Pavlem Červinkou a plánem zůstat tam do 2. dubna, pak se vrátit domů a hned letět na maraton do Rotterdamu, kde chtěla usilovat o olympijský limit.

Jenže nejdřív byl odložen rotterdamský maraton, pak olympiáda a Iten se začal vyprazdňovat, domů mířil i elitní český běžec Jiří Homoláč, jenž do Keni pravidelně jezdí už pět let.

„To mě trochu nahlodalo, když jsem viděla, že Jirka ze dne na den balí. Já chtěla ještě vydržet, pořád mi to přišlo o dost bezpečnější v Keni než v Česku,“ popisuje Joglová. Jenže zanedlouho přišlo doporučení k návratu z Českého atletického svazu a sama se v Keni přestávala cítit komfortně.

„Místní hlásili, že se chystá zavření hranic, i chování lidí a dětí se změnilo,“ postřehla 32letá běžkyně. Pokřikování na ulici jí nebylo dvakrát příjemné. „U dětí nikdy nevíte, kdy to myslí vážně. Ale pořvávaly na nás corona, dávaly si triko přes ústa. I u dospělých bylo znát, že jsou obezřetní, a obcházeli nás velkým obloukem,“ všimla si.

Opatření proti koronaviru zavedli v Keni rychle. „Když jsme šli v pěti do restaurace, rozesadili nás ke třem stolům, tréninkové skupiny, které tam bývají i padesátičlenné, byly zrušené a všichni měli běhat individuálně,“ vypočítává.

„I v dopravě to bylo znát, jezdí se tam v takových malých autobusech pro devět lidí, ale tam místa neřeší, tak jich tam nacpou i patnáct. Teď už ten počet omezovali, i když nevím, jestli by to zásadně pomohlo,“ vypráví.

A tak začala zjišťovat, jak se dostat domů. „Nejprve jsme se snažili přebookovat svoje letenky, protože ceny nových vystřelily i na 50 tisíc. Pomáhali nám lidi z Česka, kteří se snažili dovolat na katarské aerolinky, ale to bylo bez šance,“ líčí. A tak se Češi přesunuli do metropole Nairobi, kde strávili jednu noc, než se díky svazu povedlo sehnat letenky domů.

Joglová o novém termínu olympijských her
„Sdílím stejný názor asi jako většina sportovců. Podmínky pro přípravu rozhodně nejsou férové pro všechny. Když vidíme, co se kolem děje, je absolutní nesmysl, aby se teď olympiáda konala, vytratil by se i její smysl. Tím, jak se postupně rušily závody, i moje hlava se připravovala, že něco takového může přijít. Jen nebylo jasné, o jak dlouho se posunou, teď je skvělé, že víme, že to bude celý rok. Říkám si, že vše zlé je k něčemu dobré, rok tréninku navíc mi určitě neuškodí a já se ho pokusím co nejefektivněji ho využít, abych se na olympiádu dostala.“

„Pak už nám v Nairobi jen naháněly hrůzu autobusy pro přistávající letadla. Karanténa je tam povinná ve vyhrazených místnostech, takže to vypadalo, jak když je svážejí do vězení,“ popisuje Joglová, které domácí karanténa začala minulý čtvrtek.

„Potřebovala bych sehnat běžecký pás, aby celá příprava nepřišla vniveč, protože jinak to bylo pěkné soustředění. I lidi byli přátelští, než nastal problém,“ hodnotí.

Reklama

Související témata: