Článek
Při závodě pro veřejnost v Raleighu v Severní Karolíně zkolabovala přímo na stadionu a prodělala zástavu srdce. Po dlouhých týdnech se olympijská medailistka z Ria na sociálních sítích ozvala s informacemi o svém stavu.
„Lidé na stadionu ihned začali s resuscitací a použili defibrilátor, čímž mě udrželi naživu do příjezdu záchranářů,“ popisovala Simpsonová. Jenže po příjezdu do nemocnice přicházely další zástavy a srdeční selhání. Po napojení na přístroje podporující její životní funkce byl možný její převoz na specializované pracoviště v nemocnici Duke University.
„Moje tělo umíralo, ale moje duše se nevzdávala. Bojovala jsem o život,“ popisovala. Problém se srdcem omezoval i funkčnost plic. „Přestože mé srdce opět bilo, nepumpovalo dostatečně silně, což způsobovalo hromadění tekutiny v plících. Jako bych se topila,“ líčila kritické chvíle.
Ty se jí povedlo překonat. „Stalo se něco zázračného, moje srdce se opět probudilo. Celé moje tělo se ukázalo jako pozoruhodně odolné. Během několika dní byly moje srdce a plíce dostatečně silné na to, aby fungovaly samostatně,“ líčila majitelka tří medailí ze světových šampionátů.
Její diagnóza zněla arytmogenní kardiomyopatie pravé komory, což je vzácná dědičná srdeční choroba. „Jizevnatá tkáň v mém srdci narušila jeho elektrický systém a vyvolala nebezpečné srdeční arytmie, které nakonec způsobily zastavení mého srdce,“ líčila.
„Resuscitace, výboje z defibrilátoru, výjimečná lékařská péče i zdravé tělo a bojovná mysl, které se celý život přizpůsobovaly těžkým věcem – to vše se spojilo, aby mi dalo další šanci na život,“ doplnila s poděkováním všem, kdo se na záchraně podíleli.
Co znamená diagnóza pro její budoucnost? Jako celoživotní nadšená běžkyně, která s manželem Jasonem a jejich dvěma jack russell teriéry absolvovala v obytném voze roční cestu po USA, při níž společně ve všech státech propagovali běh v místních komunitách, už se svou vášní musí skončit.
„Návrat k běhání by pro mě byl nebezpečný. Tato kapitola skončila, ale moje budoucnost je neuvěřitelný dar. Jsem hluboce vděčná za kariéru, kterou jsem mohla prožít. Zažila jsem všechno od tvrdé dřiny při tréninku až po vítězství za zvuků naší státní hymny znějící stadionem,“ ohlédla se.
„Můj poslední běh byl závod na jednu míli na dráze, kde jsem dělala vodičku mladým dívkám… Žasnu nad vším dobrým, co mi Bůh dopřál,“ doplnila s tím, že i nadále bude v běžeckém světě aktivní v různých rolích, jen už ne na dráze.
