Článek
Hradec je v evropských pohárech po jednatřiceti letech a jeho hráči v nich nemají valné zkušenosti, tedy kromě několika borců, jakými jsou třeba Vladimír Darida a Mick van Buren. Jenže například právě tito dva mazáci už v době mocného nádechu Votroků na hřišti nebyli a sledovali spoluhráče z lavičky.
Řecký klub, toužící znovu získat věhlas a trofeje, v létě sice posílil, jenže je zranitelný. Votroci to vycítili a hnali se za lepším výsledkem. Zdálo se, že dvoubranková ztráta jim sebrala zábrany, byť i v první půli měli dobrou pasáž. Ukázali kuráž, hlad i kvalitu. Českému týmu pomohli všichni střídající hráči.
Mužstvo dobře připravil trenér David Horejš, jenž přečetl slabiny soka. „Věděli jsme, že Panathinaikos má problémy s konci zápasů,“ zmínil Horejš. Využil toho, výborně reagoval.
Kouči vyšel například záměr s mladým ofenzivním objevem Abdullahim Umarem, jehož nasadil na poslední půlhodinu. Devatenáctiletý nigerijský útočník dal v samém závěru dvě branky a znovu předvedl, jak velký potenciál v něm vězí. Umar se hned po vyrovnávací trefě přihnal přes tři čtvrtě hřiště k Horejšovi a skočil mu do náruče. To byl jasný důkaz o tom, že trenér s ním umí pracovat.
Hradec ukázal, že dál roste. Navázal na úspěšnou minulou sezonu, která postupem do pohárů dopadla, dá se říct, až nad očekávání. Držet nastavený standard není pro takové mužstvo jednoduché. Votroci to zatím zvládají.
Zápasy v Evropě jim sluší, váží si jich. Na mezinárodní scéně se zabydlují. V odvetě budou chtít Východočeši svůj sen o postupu do ligové fáze Konferenční ligy naplnit v domácí odvetě. Remíza 2:2 jim vytvořila pozici, která jim dává dobré vyhlídky. Vyhráno ale rozhodně nemají, druhý zápas bude ještě nesmírně složitý. Každopádně postup by Hradci slušel.
