Článek
Birmingham (od našeho zpravodaje) – Třicetiletá svěřenkyně Vladimíra Bartůňka na náročné trati s cílem na birminghamském Victoria Square doběhla v čase 2:28:14, za cílem byla vyčerpaná, ale spokojená. „Jsem ráda, že jsem v cíli a myslím, že i na pěkném místě,“ mohla se pochválit.
Vy máte bohaté zkušenosti s běhy do vrchu, hodily se na kopcovité trati?
Asi to pro mě nebylo takové překvapení jako pro běžkyně zvyklé na roviny, ale tady to byly kopce vyloženě nahoru dolů a hlavně tam bylo strašně moc zatáček, nikde jsme neběželi 500 metrů rovně, bylo to hodně náročné. Když jsem byla v té větší skupince, tak v každé zatáčce se tak strkalo, balancovalo, abychom se nepomlátily, navzájem jsme se chytaly, abychom nespadly. Bylo to hodně o pozornosti.
Byla to jedna z nejtěžších tratí, jaké jste při maratonu běžela?
Určitě to byl jeden z nejtěžších silničních maratonů. Paříž (olympijské hry) byla také těžká, ale úplně jinak. Byly tam dva velké kopce, tady to bylo jen nahoru dolů, pořád nějaká změna.
Aspoň podmínky byly příjemnější, když se o víkendu ochladilo?
Jo, počasí docela překvapilo. Ze začátku docela foukalo, pak už jsem to tolik nevnímala, tak nevím, jestli se vítr zklidnil, nebo jsem spíš nevnímala okolí.
Vy jste se do elitní desítky dostala v posledních dvou kilometrech, kdy jste stahovala a předbíhala soupeřky. Dodávalo vám to energii?
Asi na 19. kilometru Rakušanka (Julia Mayerová) zničehonic zrychlila asi o deset vteřin na kilák, já se nejdřív chvíli držela na konci té skupiny, pak jsem cítila, že to pro mě není komfortní tempo, abych v něm běžela celou dobu. Myslím, že to bylo rozumné, asi čtyři holky z toho hroznu odpadly a já je postupně sbírala včetně té Rakušanky. Ještě jsem jich na té cílové rovince viděla víc, snažila jsem se, ale už byly daleko. Ale deváté místo je zopakování loňského roku (ze šampionátu v silničních bězích). Člověk chce vždycky trochu víc, ale myslím, že jsem do toho dala maximum a výsledek je dobrý.
Na co jste před závodem pomýšlela?
Chtěla jsem být do šestnáctky, pak desítka jako další meta, těch cílů bylo víc. A osmička se počítá jako finálové umístění, i když my finále běžíme všechny, když v maratonu nemáme rozběhy. (úsměv)
Co vás ve vašem tradičně nabitém programu čeká nyní?
Uvidím, jestli budu v pondělí chodit, pak jestli se rozběhám… Naplánovaných mám do konce roku ještě dalších šest až sedm závodů, ale samozřejmě to bude záležet na tom, v jakém budu stavu.
