Článek
Od loňského roku drží český rekord na osmistovce, letos rovněž v Ostravě posunul národní maximum i na méně tradičním kilometru. Jenže na vrcholných venkovních akcích byl poslední dva roky jeho stropem rozběh. Loni na mistrovství světa v Tokiu, letos byl pro něj ještě mrzutější konec v evropské konkurenci v Birminghamu.
Ze zklamání se dokázal oklepat, po šampionátu zaběhl na šestistovce v Ústí nad Orlicí rovněž nejlepší čas české historie. „Čtyřstovku jsem při ní šel o půl sekundy rychleji, než když jsem ji šel samostatně,“ pousmál se po závodech, které mu rozbily půlkařský stereotyp.
„Před dvěma lety jsem chodil před olympiádou kvůli bodům samé osmistovky a to už bylo moc. Jsou to pořád stejná dvě kola, tak je příjemné občas udělat změnu,“ popisoval.
„Moje nejlepší závody roku tak byly šestistovka a kilák… Není to, co jsem od sezony chtěl, ale aspoň něco se letos povedlo a jde tam najít i něco pozitivního. A ke konci sezony jsem se cítil líp, škoda, že už končí,“ přiznával Dudycha, jehož by měla ještě ve čtvrtek čekat silniční Opavská míle.
Co dál? Už v Birminghamu po rozběhu, který doklusal bez šance na postup, mluvil o tom, že něco bude potřebovat změnit. Ambicióznímu mladíkovi nestačí „jen“ se na vrcholné akce nominovat, chce na nich postupovat dál. I když úroveň středních tratí jde v Evropě i ve světě neustále nahoru.
Co tedy svěřenec Lukáše Dejdara z Vysokého Mýta chystá? „Je jednoduché vědět, že nějaká změna bude potřeba, ale už je těžší určit, jaká by měla být,“ nechce se v rozhodování unáhlit. Připouští, že variantou je i změna skupiny a prostředí… „Ve hře to je, ale zatím není nic dohodnutého. Uvidíme, až začne příprava,“ dodává Dudycha.
