Článek
Obvykle v atletice platí, že vyhraje ten, kdo je nejrychlejší, skočí nejvýš či nejdál… Ve Stockholmu se vydali jinou cestou. Po pěti pokusech pustili do šesté série jen tři nejlepší a o pořadí rozhodl poslední skok, byť do statistik se počítají nejlepší dosažené výkony.
Fin Kristian Pulli ve „finále“ přešlápl, a tak byl bez šance, Ruswahl Samaai skočil 809 cm a vyhrál, Thobias Montler předvedl o tři centimetry méně. Nic mu nebylo platné, že během předchozích pěti sérií skočil hned dvakrát dál…
Britská vícebojařka Katarina Johnsonová-Thompsonová ve Stockholmu do tříčlenného finále nepostoupila.
„Jsem spokojený se čtyřmi skoky za osm metrů, se systémem soutěže už méně,“ diplomaticky utrousil halový vicemistr Evropy Montler.
„Naše disciplína je jednoduchá. Kdo skočí nejdál, vyhrává. Teď to neplatilo, vyhrál jsem závod ve formátu, který není úplně fér k tomu, kdo předvede nejlepší výkon,“ symptaicky uznal i Samaai.
Atletika už delší dobu hledá cesty ke zatraktivnění, zvlášť v letošní sezoně, kdy mítinky Diamantové ligy mají při absenci celkového hodnocení svobodu ve výběru i podobě disciplín. Tento koncept se testoval už v halové sezoně, kdy se třeba v Glasgowě stalo, že všechny tři dálkařky v poslední sérii přešláply a stejně se počítaly předchozí výkony.
„Z tohoto formátu profitují atleti, kteří dokážou předvést výkon pod velkým tlakem. Nic není rozhodnuto do posledního pokusu,“ argumentoval Petr Šťastný, původem Čechoslovák, jenž je výkonným ředitelem Diamantové ligy.
U atletů ale v drtivé většině nepochodil. „Na čtvrtce teď také budeme vyhlašovat vítěze podle mezičasu na posledních padesáti metrech?“ ptala se třeba britská vicemistryně Evropy Jazmin Sawyersová.
„Hloupost,“ kroutil hlavou majitel devíti olympijských zlatých Carl Lewis. „Tohle nefunguje. Mám z toho chuť mlátit hlavou do zdi,“ přidal se na Twitteru i zlatý dálkař z Londýna 2012 Greg Rutherford.
