Článek
Berete Hansenův argument, že pro diváky není příliš atraktivní, když dlouho po doběhu patnáctistovky kolikrát nevědí, kdo vyhrál?
Asi by bylo zajímavější pro fanoušky, kdyby se startovalo jako třeba v moderním pětiboji. A pro nás? Bylo by to podle mě i psychicky náročnější, ale třeba by tenhle systém vedl k celkově lepším výkonům. Klidně bych to zkusil.
Letos se ale ještě bude závodit dle tradičních pravidel. I při vaší páté účasti má pro vás Götzis kouzlo vícebojařské Mekky, jak je přezdíván?
Určitě, to je jediný mítink, kam se sjede tolik nejlepších vícebojařů světa. Možná ještě Talence, ale to je na konci sezóny a výkony už nebývají takové.
Sledoval jste mítink už jako malý, když zde Roman Šebrle vylepšil světový rekord?
To ještě nebylo, jak sledovat, satelit s rakouskou televizí nebo internet jsme neměli. O Götzisu jsem samozřejmě věděl, ale víc jsem ho vnímal, až když jsem se blížil 8000 bodům. V roce 2011 jsem na Slavii dal 7900 a porovnával si hlavně první den, jak bych tu byl vysoko.
A o rok později už jste tu startoval.
Dotlačil mě sem Tomáš Dvořák, já měl formu a bojoval se Šébou o olympiádu. Ale porazil jsem překážku a diskvalifikovali mě. Tehdy bylo krásně jako teď, snad i forma bude stejná.
V zimě jste říkal, že když vydrží zdraví i na jaře, může to být hodně dobré.
Je to tak, udělali jsme všechno, co jsme chtěli, to dlouho nepamatuju. Trenér (Josef Karas) svoji práci odvedl, teď je to na mně. V Götzisu to ještě bude trochu nevyzávoděné, je to první start, ale myslím, že můžu útočit i na osobní rekord z Ria (8291 b.).
S Jiřím Sýkorou a Markem Lukášem jste tu přes odřeknutí Jana Doležala tři Češi, k tomu sedmibojařka Kateřina Cachová, taková účast tu také nebývala zvykem…
To je pravda, je vidět, že se víceboj v Česku zvedá, až přijde Ondra Kopecký z juniorů mezi muže, může nás tu být až šest kluků, což by byla bomba. Věřím, že ani letos se neztratíme, Jirka i Mára jsou na tom dobře, to mě požene.
