Šílené, to nemá obdoby, žasl komentátor. Středoškolák zaskočil i mistra světa

Prosadit se do amerického týmu je ve většině disciplín jedním z nejtěžších úkolů v atletickém světě. Je takřka jedno, jaké výkony předvádíte během sezony, rozhoduje jeden závod. Nejlepší tři z něj jedou na vrcholnou akci (pokud mají splněná nominační kritéria), zbytek má smůlu.

A tak v neděli opouštěli slavný Hayward Field zklamaní třeba dvojnásobný mistr světa ve vrhu koulí Joe Kovacs či po dvoustovce obhájkyně bronzu Sha´Carri Richardsonová, která má jako úřadující světová šampionka jistou účast v Tokiu aspoň na stovce.

Nejpřekvapivější scény se ale odehrávaly na osmistovce. Šestnáctiletý Lutkenhaus už svým postupem do finále překvapil, vždyť žádný tak mladý půlkař se v historii amerických šampionátů mezi elitu nedostal.

Jenže teprve v boji o medaile a start v Tokiu předvedl neskutečný výkon. Už se zdálo, že je ze hry, jeho ztráta přes deset metrů za nejlepším kvartetem je moc výrazná, byl na šestém místě.

Ale v cílové rovince se neskutečně lehkým krokem posouval vpřed a nechával za sebou tuhnoucí elitní krajany. Ze svého osobního rekordu stáhl přes tři sekundy a cílem proběhl v čase 1:42,27, jen jedenáct setin za vítězným Donavanem Brazierem.

Jeho výkon je nejrychlejším časem historie do 18 let, ale Lutkenhaus je také letos šestým nejlepším na světě a osmnáctým v historii!

„Nevím, jestli pro to teď existují slova, ale prostě… dostal jsem se do týmu. Hodně lidí si ani nemyslelo, že se probojuju do finále, takže tohle je výjimečný okamžik,“ soukal ze sebe očividně zaskočený běžec. „Věděl jsem, že dokážu zrychlit, ale z takového času jsem v šoku,“ neskrýval Lutkenhaus.

„Tohle nemá obdoby. Byl v závodě proti třem různým mistrům světa. Porazil všechny kromě jednoho, jenž ho udržel za sebou jen o desetinu sekundy. To je šílené,“ žasnul atletický komentátor Steve Magness.

Brazier získal světový titul před šesti lety v Dauhá, pak si prošel těžkým obdobím plným zranění, musel na tři operace achillovky, tři roky nezávodil. Teď je zpět. I pro něj to byl hodně emotivní závod.

Bronzový Bryce Hoppel se stal halovým světovým šampionem loni v Glasgow. Josh Hoey, letos nejrychlejší z Američanů, vládl světu v hale v březnu v čínském Nan-ťingu.

Co na tom, že vlastní druhý nejlepší čas sezony, až do neděle letos se žádným americkým soupeřem neprohrál a ještě sto metrů před cílem byl v Eugene ve vedení. Doběhl čtvrtý, smůla, o světové medaile v Japonsku bojovat nebude.

Zato Lutkenhaus si na září bude muset zařídit ve druhém ročníku střední školy v texaském Fort Worth omluvenku. „Nějakou dobu ve škole zameškám, snad to učitelé pochopí,“ takřka provinile se usmíval. V Tokiu bude nejmladším americkým reprezentantem na mistrovství světa v historii.