Článek
„Zahraju si s Tomášem Dvořákem a Pepou Karasem. I když pro něj asi připravíme českoanglickou verzi,“ usmíval se v narážce na desetibojaře, jenž vyrůstal v Kanadě. Během dlouhé cesty do Japonska nehodlal Ton zamhouřit oka. „Ale chtěl bych jít spát hned po příletu a přehodit si rytmus co nejdřív,“ přál si.
I v dějišti šampionátu dělá vše pro to, aby se cítil jako doma. „Pokusím se nepodlehnout atmosféře a zachovat si jistý stereotyp. I když je mi jasné, že třeba česká jídla si tam nedám a v něčem se budu muset přizpůsobit,“ uvědomoval si. Holohlavý skokan a milovník malování si ale nenechá ujít ani japonskou kulturu. „Ta mě strašně přitahuje,“ přiznával. „Je to úplně něco jiného, než jsem zatím viděl. Byl jsem sice v Číně, ale tady to bude zase úplně něco jiného, co se týče chování i zvyků,“ těšil se.
A když zůstane v hotelu, bude vyzvídat od Tomáše Dvořáka. Trojnásobný mistr světa je totiž náruživý zahrádkář a Ton si právě zahrádku plánuje budovat. „Vzal jsem i nějaké knížky o zahrádkaření. Už to s Dvořkou konzultuju, dal mi pár tipů, ale to bych musel v Ósace vyhrát, abych si to mohl pořídit,“ usmívá se výškař.
Ve světových tabulkách je dvanáctý, ale nejlepší letošní výkon si skočil hned v prvním závodě. „Začal jsem super, ale hned na dalším mítinku jsem si vyhodil záda a nastoupilo moje alergické období kombinované s chřipkou,“ popisuje své lapálie. „Ale už jsem se vrátil ke starému rozběhu a poslední tréninky před odletem vypadaly dobře,“ pochvaloval si.
Co mu udělá v Ósace radost? „Přáním je finále.“ Medaile? „Když si vyrovnám nebo zlepším osobní rekord, může na ni být. Šampióna šampiónem dělá právě to, že nejlepší výkon předvede v pravý čas na pravém místě,“ připomínal výškař s osobním maximem 233 cm.
