Článek
Ta sestávají ze dvou základních stupňů. Jednak je třeba splnit podmínky Evropské atletiky, tedy buď náročný ostrý limit, nebo být v rankingu na pozici zajišťující účast.
Český atletický svaz ale přidává svoji podmínku v podobě potvrzení výkonnosti v aktuální sezoně výkonem výrazně mírnějším, než je ostrý limit. Pro atlety do 23 let od této podmínky letos upustil, starší ji museli naplnit.
Přístupy jednotlivých zemí se liší. Některé svazy mezinárodní kritéria už nezpřísňují, například Britové je obvykle staví na úroveň boje o elitní osmičku či potenciál boje o pódium v budoucnosti, potvrzovací limity vypisují i Němci.
„My ta kritéria stavíme hned po skončení předchozí sezony, děláme si analýzy výkonnosti naší i evropské a světové atletiky. Už v prosinci je všichni znají, takže jsme udělali vše podle pravidel,“ popisuje Sluka, podle něhož jsou potvrzovací limity nastaveny na úrovni 25. až 30. místa evropských redukovaných tabulek předchozího roku.
„Jde o potvrzení výkonnosti, protože považujeme za důležité posílat na akci atlety, kteří jsou ve formě a jsou zdraví,“ doplňuje. Ranking má totiž značnou setrvačnost, teoreticky se z něj může nominovat i závodník, který více než rok nezávodil.
V některých disciplínách mají atleti spoustu šancí na potvrzení limitu, například u vytrvalostních běhů je to složitější. Maratonci mají reálně jeden, maximálně dva pokusy. Mistr republiky Yann Havlena by se z evropského rankingu nominoval, ale k českému limitu měl při mistrovství republiky v Praze daleko.
„Do maratonu se kvalifikovalo 60 mužů. Jedno z těchto míst jsem získal. Byl jsem jediným Čechem, který se kvalifikoval, přesto mě Český atletický svaz do nominace nezařadil. Žádný muž z mé země tak v maratonu startovat nebude, přestože jde o disciplínu, která je součástí programu mistrovství Evropy pouze jednou za čtyři roky,“ povzdechl si na sociálních sítích.
V podobné situaci je Damián Vích, jenž má dokonce splněný ostrý limit Evropské atletiky, ale z loňska, kdy zaběhl český rekord. Před dvěma lety se blýskl na mistrovství Evropy v Římě postupem do finále, letos účast v něm obhajovat nebude. Úspěchy už sbírá i v silničních bězích, ale v Birminghamu se toužil opět představit na steeplu.
„Český atletický svaz však nad rámec kritérií Evropské atletiky vyžadoval také potvrzovací limit 8:30,00, který bylo možné plnit od února 2026. Ten mi utekl o 2,58 sekundy, když jsem letos zaběhl 8:32,58,“ napsal Vích na Instagramu. „Potvrzovací limit jsem nesplnil. To je fakt a za svůj výkon nesu odpovědnost,“ doplnil.
Svěřenec Hakima Saleha žádal o udělení divoké karty, které v posledních letech trenérská rada svazu neudělovala.
„Odpověď zněla, že se svaz rozhodl divoké karty neudělovat, protože by to mohlo být neférové vůči ostatním atletům. O to větší otázky ve mně vyvolalo, když se v konečné nominaci divoké karty přesto objevily,“ připomněl, že tentokrát byla do výpravy díky divoké kartě doplněna chodkyně Eliška Martínková.
Podobně se vyjádřil chodec Vít Hlaváč či sprinterka Nikola Bendová, která se svými parťačkami ve štafetě (bez české jedničky Karolíny Maňasové, která se soustředí na svou disciplínu) opakovaně marně naháněla potvrzovací limit, podobně jako mužské kvarteto na 4×100 m.
„Nejedeme na mistrovství Evropy. Ne proto, že bychom nesplnili podmínky Evropské atletiky, ale proto, že Český atletický svaz rozhodl naši štafetu nepřihlásit a místo přenecháme jiné zemi,“ napsala výrazná tvář českého sprintu. „Je zvláštní přijmout situaci, kdy v některých případech byla nominace možná v podobě divokých karet,“ doplnila.
Všichni zdůraznili, že nechtějí ničí nominaci zpochybňovat, svým krajanům budou v Birminghamu fandit a své úsilí nasměrují k dalším velkým akcím. Přesto v nich hořkost zůstala.
Proč tedy jedna divoká karta byla udělena a další ne? „Podle nominačních kritérií má šéftrenér právo navrhnout divokou kartu ve zvláštním případě. Nebylo to z důvodu, že je někdo kousek za limitem nebo potvrzovacím výkonem, ale důvody byly zdravotní, kdy se závodník vrací zpátky s přihlédnutím k tomu, jakou měl závodník výkonnost v minulosti,“ uvedl Sluka.
Čtyřiadvacetiletá chodkyně Martínková má medaile z juniorského mistrovství světa i Evropy, startovala na olympiádě v Paříži, jenže už tam ji trápilo zranění kyčle.
Na operační sál se dostala až na jaře roku 2025, při návratu ji zbrzdil další problém s kolenem, téměř dva roky nemohla závodit. Letos už se vrátila domácím titulem na desítce, ale novou půlmaratonskou trať, na níž se nově půjde v Birminghamu, dosud nikdy neabsolvovala.
Evropský šampionát startuje v Birminghamu v pondělí.
