Článek
„Jsem rád, že jsem zařízl Walshe, to tu dlouho nebylo,“ culil se Staněk, jenž zapsal 21,33 m, o 16 centimetrů více než Novozélanďan. A statistiky mu dávají za pravdu. Ze 45 vzájemných soubojů se český silák radoval teprve potřetí, navíc téměř po šesti letech.
„Fakt? já myslel, že jsem ho porazil poprvé. Moc ty statistiky nesleduju,“ přiznával, že si bilanci s největšími rivaly nevede. „To bych se z toho zbláznil, od toho jsou statistická oddělení. Ale pamatuju si milníky, jako když jsem třeba porazil Ryana Crousera,“ připomíná světového rekordmana a největší hvězdu koulařské současnosti.
Na rozdíl od sprinterů se vrhači střetávají hodně často, o vzájemné souboje není nouze. „Potkáváme se furt, všichni závodí jak na běžícím páse. Bohužel,“ smál se Staněk.
Tomáš Staněk skončil v Ostravě druhý.
V Ostravě si posunul sezonní maximum z Jablonce nad Nisou o půl metru, byť zdařené měl jen dva pokusy v soutěži. „Zase tam byla energie, jen se musím zaměřit, aby ty volné pokusy, které létají za 21 metrů, létaly ještě dál, když zaberu,“ naplánoval si svěřenec Petra Stehlíka.
Radost mu kalila jen poslední série, v níž přišel o vítězství. Američan Steen ho trumfl o pět centimetrů. „Štve mě to. Chtěl bych tu vyhrát, ale už jsem nenašel odpověď. Přitom vím, že kdybych se trefil, letí to dál, protože ten můj nejdelší pokus byl de facto zajišťovák poté, co mi dva letěly do sítě,“ vyprávěl majitel pěti medailí z vrcholných halových soutěží.
