Hlavní obsah

Zemřela kontroverzní atletická šampionka Tamara Pressová

6. 5. 2021 21:41

Zemřela trojnásobná olympijská vítězka v atletice Tamara Pressová. Někdejší sovětské reprezentantce ve vrhu koulí a hodu diskem bylo 83 let. Ruská atletická federace oznámila, že Pressová skonala 26. dubna. Příčinu jejího úmrtí v jedné z moskevských nemocnic neuvedla. Její mimořádně úspěšný sportovní život byl opředen pochybnostmi.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Bývalá sovětská reprezentantka Tamara Pressová na snímku z 2. září 1960 při kvalifikaci na OH v Římě. Foto: Uncredited, ČTK/AP

Článek
Fotogalerie

Pressová, rodačka z Ukrajiny, se dočkala řady triumfů a ocenění, čelila ovšem i podezření. Stejně jako její o dva roky mladší sestra Irina, která získala zlaté olympijské medaile v běhu na 80 metrů překážek a pětiboji, vzbuzovala pochybnosti. Podle spekulací nebylo stoprocentně určitelné jejich pohlaví. Podezření narostlo, když obě skončily se závoděním v roce 1966 krátce před zavedením sextestů. Ale nebyly samy. Mnoho atletek to tehdy považovalo za ponižující.

Západní tisk sestry občas označoval jako ´Press Brothers´, byly terčem vtipů, podle některých šlo o hermafrodity, podle jiných pozorovatelů byly dopovány mužskými hormony, ale co je podstatné: pochybnosti nikdy nebyly podloženy důkazy. Sovětský svaz nesrovnalosti v tomto směru odmítal. Sama Tamara Pressová se vehementně bránila. "Jsem šampionka a také žena."

Obě sestry zažily pohnuté dětství. Za války byly s rodiči evakuovány z ukrajinského Charkova do Samarkandu. Záhy po příjezdu do Uzbekistánu byl jejich otec povolán do armády a zemřel na frontě v roce 1942.

Tamara po válce ukázala velké předpoklady k úspěchům, trenér Vladimir Bessekernych ji ze Samarkandu nasměroval do lepších podmínek v tehdejším Leningradu u svého slavného kolegy Viktora Aleksejeva.

V roce 1960 se na olympijských hrách v Římě stala vítězkou ve vrhu koulí výkonem 17,32 m, v disku byla druhá. V roce 1964 už urvala i diskařské zlato (57,27 m) na úkor Ingrid Lotzové z NDR o pouhých 6 centimetrů. V kouli pokořila další východní Němku Renate Garisch-Kulmbergerovou a vytvořila i nový olympijský rekord - 18,14 m. Byla také trojnásobnou mistryní Evropy. V letech 1959 až 1965 vytvořila jedenáct světových rekordů.

Ještě v době kariéry vystudovala tehdejší Leningradský stavební institut (1962). Dala se i na dráhu komunistické funkcionářky, ale po skončení sportovní kariéry se věnovala hlavně trénování, psaní knih a práci v oblasti pedagogických věd. Ataky z ciziny ji nikdy nevedly k tomu, aby se stáhla do ústraní. Také předsedala správní radě sportovního muzea v Moskvě. Její sestra Irina zemřela už v roce 2004.

Reklama

Sdílejte článek