Článek
„Na ty své začáteční roky v Brně vzpomínám moc rád a každé léto tady trénuji, takže o to víc se na zápas těším. Rodina z mého rodného města z Blanska vypraví mikrobus a vím, že kolem 50 lístků má naše rodina a naši známí,“ říkal Nečas v tiskové zprávě reprezentace.
Se svým výkonem v prvním duelu závěrečného okna první fáze světové kvalifikace spokojený vůbec nebyl. Proti Švédsku nastoupil dvaadvacetiletý basketbalista v základní sestavě, hned při prvním střídání ale udělal dva fauly. „Prostě mě to položilo. Musím se s tím naučit líp pracovat. Máme teď další zápas, na kterém si myslím, že mám šanci to zlepšit. Možná jsme v první půli hráli trochu vystrašeně, nesebevědomě,“ přemítal Nečas.
Klubovou sezonu tráví v zámoří a univerzitní liga NCAA nabízí přece jen trochu jiný basketbal než se hraje v Evropě. „Já navíc hraji na jiné pozici. Teď jsem nastupoval na pozici 3, kterou jsem hrál vlastně od U20 pod panem Pivodou. Je to dobré osvěžení, ale je vidět, že na té pozici mám ještě hodně nedostatků nebo věcí, na kterých bych musel zapracovat, abych byl TOP pro tenhle tým nebo abych dokázal pomoct tomu týmu tak, jak můžu,“ kritizoval Nečas sám sebe.
Před domácím duelem proti Estoncům, do kterého půjdou Češi ve stejné sestavě jako ve Švédsku, není tým Luboše Bartoně v ideální pozici. K postupu do další fáze totiž nemusí stačit ani výhra. V případě triumfu Švédska nad Slovinskem by se totiž všechny čtyři týmy ve skupině H seřadily s bilancí 3-3 a rozhodovalo by celkové skóre, které mají Češi zatím nejhorší.
„Musíme pracovat s tím, co máme. Musíme zajistit to, abychom vyhráli o co nejvíc. To v našich rukou je a pak můžeme mluvit o tom, co se stane. Co není v našich rukách, tím se teď nemůžeme nechat stresovat,“ říkal Nečas. Národní tým by tak potřeboval vyhrát a ideálně co největším rozdílem, aby se nemusel ohlížet na další utkání, které navíc v Lublani začíná až tři hodiny po českém zápase.
