Poslední škrt před domácím šampionátem. Bylo těžké vidět neštěstí v očích hráček, přiznává kouč

Oznámit mladým basketbalistkám fakt, že si na domácím šampionátu nezahrají, ale nebylo pro kouče Fouska vůbec jednoduché. „Rozhodnutí padlo v posledních dvou zápasech. Respektujeme, jak holky odmakají celou přípravu, a není lehké se pak koukat na ty smutné výrazy a neštěstí v očích hráček, co jsou vyřazeny,“ přiznával Fousek.

Od nominované dvanáctky nečeká konkrétní výsledek, ale spíš výkon. „Byl bych rád, abychom bez ohledu na to, jak dopadneme, zanechali dobrý dojem. Chtěl bych, aby si holky odnesly spoustu zkušeností a udělaly něco, na co pak budou roky vzpomínat,“ glosoval kouč.

Nervozitu před domácím šampionátem zatím na svých hráčkách nevidí. „Ale úplně si nejsem jistý. Když jsme s nimi hráli loni, tak jednou z nejsilnějších stránek tohohle týmu bylo, že se nepoložil v žádné situaci a já doufám, že si to zachoval,“ přemítal Fousek, který věří v silnou diváckou podporu v brněnské Starez aréně.

Že v Brně umí fanoušci udělat pořádný bordel, se ukázalo už na pondělním utkání mužské reprezentace. „Takovou atmosféru jsem asi v Česku na basketbalu nezažil. Bylo to neskutečné a já doufám, že hodně lidí se přijde podívat i na nás. Holky budou v situaci, ve které se ještě neocitly, a v šestnácti, sedmnácti letech to vůbec není jednoduché zvládnout,“ uvažoval zkušený kouč.

Pevné jádro výběru tvoří hráčky, které minulé léto odehrály mistrovství Evropy do 16 let. „Nejsme tým, který by vynikal útočným způsobem hry. Pohybujeme se v průměru kolem padesáti, šedesáti bodů na zápas a spoléháme na to, že to odmakáme v obraně. Že budeme nepříjemní a získáme míče, z nichž vytvoříme jednoduché situace v protiútoku. Máme to tak celé dva roky a nemyslím si, že se na světě něco změní. Je to hra, co nám je vlastní, a budeme doufat, že třeba přijdou zápasy, kdy nám bouchnou saze v útoku a bude nám to padat a pomůžeme si i útokem,“ přiblížil kouč silnou stránku svého výběru.

Naopak dlouhodobým problémem jeho svěřenkyň jsou ztráty, v přípravných zápasech ale počáteční počet čtyřiceti dokázaly basketbalistky snížit okolo patnácti. „To je u nás skoro na oslavu. Je to o zkušenostech, v domácí soutěži hráčky nejsou pod takovým tlakem jako na mezinárodní úrovni, a tak z toho vznikají ztráty. Je to úplně jiný level, ale já doufám, že se nám podaří tenhle nedostatek co nejvíce eliminovat, protože je to základ úspěchu nebo neúspěchu,“ přemítal Fousek.

Fyzicky je národní tým do sedmnácti let podle kouče připraven dobře, taky kondiční přípravě věnovali trenéři velké množství času. „Je to podle mě jedna z nejdůležitějších věcí před vrcholným turnajem,“ říkal trenér, jehož hráčky čeká na domácím šampionátu v základní skupině Slovinsko, Kolumbie a nakonec Japonsko.

„Jsou to všechno velmi kvalitní týmy. Muselo by nám všechno vyjít úplně perfektně, abychom byli schopni hrát vyrovnané zápasy. Trošku neznámá je pro nás Kolumbie, tam si říkáme, že je možná šance urvat vítězství. Ale samozřejmě budeme bojovat v každém zápase,“ hodnotil české soupeře Fousek.

Klíčovou pomocí v zápasech může být podle českého trenéra sebevědomí, kterého mají některé týmy na rozdávání. „Je to výchovou v dané zemi. Francouzsky nebo Španělky vám nikdy nepřijdou bez sebevědomí, balkánské státy jsou zase plné emocí,“ přemítal Fousek a obrátil se na národní tým. „Česká nátura je od kořene nesebevědomá. To je pak trošku limit pro takové zápasy, ale budeme doufat, že holky v sobě nějaké to sebevědomí najdou.“