Hlavní obsah

Cola a burek. Z cvalíka se ale vyklubala superstar. Jokič je nepolapitelný všeuměl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když byl Nikola Jokič v roce 2014 draftován do Denveru, spokojeně si pochrupával doma v Srbsku, zatímco jeho bratr Nemanja otvíral v New Yorku láhev šampusu. O osm let později je z ospale působícího obra dvojnásobný nejlepší hráč NBA. Vidět dnes v akci proti českému týmu sedmadvacetiletého pivota je jedním z velkých bonusů basketbalového mistrovství Evropy v Praze.

Foto: Darko Vojinovic, ČTK/AP

Na Nikolu Jokiče (vlevo) raději vždy ve dvou.

Článek

Ondřeje Balvína a Jana Veselého, kteří dnes od 17.30 budou mít Jokiče na starosti, čekají v O2 areně přetěžké chvíle. I když Srb chvílemi působí, jako by ho zápas vlastně ani moc nebavil. Pak se podíváte na statistiky, a v nich má zapsáno 30 bodů, 12 doskoků a 10 asistencí... Rodák z padesátisícového Somboru je naprostý unikát.

Vzdáleně v něčem připomíná Larryho Birda, který zámořským palubovkám šéfoval v 80. letech. Ten také nepůsobil zrovna atleticky, ale uměl skvěle střílet, doskakovat i nahrávat. Přesně jako Jokič.

V dětství by mu přitom dráhu profesionálního sportovce prorokoval málokdo. Mnohokrát už byla zmiňována jeho slavná fotka z dětství, kde je do půl těla a působí jako pěkně oplácaný cvalík, pro kterého musely být hodiny tělocviku srovnatelné s mučením.

"Byl jsem vyšší než většina a taky nejtlustší. Miloval jsem matematiku a dějepis. A neměl jsem rád fyzické aktivity. Na střední škole jsem nedokázal udělat ani jeden klik," souhlasil Jokič.

V pubertě se ale vytáhl ještě víc a bratři Nemanja a Strahinja, kteří jsou o víc než deset let starší, si vzali nejmladšího sourozence do parády. Ostatně Jokičovi bráchové na rodinný poklad stále dohlížejí a nechybí na žádném zápase. Loni při play off sérii Denveru s Phoenixem vypadali, že snad vtrhnou na hřiště a ochranka byla dost vyděšená.

Jokičova kariéra přitom mohla nabrat úplně jiný směr. Doma se více než basketbalu věnoval milovaným klusáckým dostihům a péči o koně. V 16 letech sice podepsal kontrakt s týmem Mega Basket z Bělehradu a proti profíkům si vedl víc než zdatně, jeho návyky ale s profesionalitou neměly moc společného. Ke snídani vypil dva litry coca coly a celé dopoledne se zpravidla ládoval burkem. Byly dny, kdy o trénink na palubovce nejevil žádný zájem.

Až v USA ho odnaučili návyku na přeslazené limonády. I když Jokičova hmotnost občas vystřelila nahoru, s formou už nemá problémy.

Místo NBA však mohl zakotvit ve Španělsku, zájem byl hlavně z Barcelony. Podpis byl na spadnutí, podmínky smlouvy vyladěny do detailu. Zástupci evropského velkoklubu se přijeli podívat na zápas a druhý den měl být kontrakt uzavřen. Jenže Jokič podal v utkání katastrofální výkon a Barcelona oznámila, že potřebuje ještě čas na rozmyšlenou.

Dobře pro Jokiče. I když začátky u Nuggets byly složité. Kouč Mike Malone, který za Srbem před sezonou vyrazil do Somboru, aby budoucí hvězdu lépe poznal, byl na rozpacích.

S pomocí Nemanji a Strahinji ale Denver do Jokičova života vnesl řád. A kreativitu může srbský dlouhán uplatňovat na palubovce. Bodový průměr srbské hvězdy v jeho první MVP sezoně 2020-21 vyšplhal na 26,4 bodu. V minulém ročníku ještě narostl na 27,1 bodu a k tomu měl v kolonkách 13,8 doskoku a 7,9 asistence.

Uhlídat Jokiče ale neznamená jen přisát se mu na tělo v podkošovém prostoru. Srbský velikán operuje na daleko větší ploše, sází trojky, a když je zdvojený, vymýšlí nádherné přihrávky: pod nohou, za tělem, zády ke koši. Má jedinečný cit v ruce.

Domácí basketbalisté tak mají dnes před sebou úkol, který se jeví skoro jako nemožný. Zbývá jen doufat, že Jokič bude mít jeden ze svých ospalejších dnů. A ozvou se doby, kdy nebyl basketbalem tak pohlcen.

Reklama

Související témata: