Hlavní obsah

Běžec bojující s prouděním vzduchu. Efekt ochlazování větrem

René KujanSport.cz
27. 11. 2017 12:44

Už z ladovských podzimních obrázků na nás doráží vítr a chlad. V dobách globálních změn klimatu, kdy můžeme každou chvíli očekávat nějakou tu lokální katastrofu, vichřici, divoké frontální systémy a neméně nekultivované průtrže mračen, se běžci musí chránit proti větru lépe než kdykoli předtím. Vítr ani zdaleka není nepříjemný jen tím, že například unáší něco, co nás v oku třeba moc nepotěší. Vítr velkým ‒ a někdy až nečekaným ‒ dílem způsobuje ochlazování lidského těla. Jak moc s tímto faktorem počítat?

Foto: Profimedia.cz

Vítr může být dobrý sluha, ale pán je určitě špatný.Foto: Profimedia.cz

Článek

Lidské tělo ztrácí teplo mnoha způsoby. Ty nejzákladnější fyzikální principy jsou vedení, proudění a záření. Vedením ztrácíme teplo, když se něčeho dotýkáme, například sedíme na pařezu. (Takže je lepší u toho běhání raději moc nevysedávat.) Kynetická energie kmitavého pohybu molekul přechází z místa s vyšší teplotou do míst s teplotou nižší. Při tepelných ztrátách prouděním už dochází jak k přenosu tepelné energie, tak i samotné látky v plynném nebo kapalném skupenství. Naše tělo předá teplo okolnímu vzduchu a ten se poté dává do pohybu směrem od nás. Záření je asi nejzapeklitější. Nějaké elektromagnetické vlnění totiž do svého okolí vydává jakékoli neživé těleso i živý organismus. Jediná výjimka nastává za absolutní nuly (-273 °C). Na to, abychom ztráceli teplo zářením, se nepotřebujeme dostat do styku s vůbec žádným prostředím. Teoreticky by k takovým ztrátám docházelo i kdybychom se vznášeli ve vakuu.

Ve spojitosti s během můžeme významně ztrácet teplo ještě také evaporací, vypařováním. Odpařování tělesným teplem zahřáté vody (dýchání, pocení) může představovat i více než čtvrtinu všech našich ztrát. Proto je v chladných měsících tak důležité neobléknout se ani příliš, abychom zbytečným zvýšeným pocením (a dýcháním nejspíš také) paradoxně neztráceli více tepla. V extrémních případech lze ztratit i několik litrů tekutin za hodinu (včetně tepla).

Nepohyblivý vzduch je překvapivě velmi dobrý izolant. Důležité je ovšem to slůvko „nepohyblivý". A přinutit vzduch okolo nás, aby se nehýbal, je někdy téměř nadlidský úkon. Čím rychleji vzduch okolo nás proudí, tím více budeme ztrácet teplo. Lidské tělo vytváří svou prostou existencí kolem sebe na povrchu vrstvičku teplého vzduchu, naše osobní mikroklima. Pohyb vzduchu ovšem tuto vrstvu narušuje a způsobuje její ochlazování. A samozřejmě čím rychleji vzduch kolem těla proudí, tím rychleji se bude povrch našeho těla ochlazovat. Jeho tepelné ztráty budou narůstat a povrchové receptory zaznamenají pokles teploty, pocítíme zimu. Naše kůže je ochlazována rychleji než zbytek těla. Pociťujeme větší zimu, než jaká by odpovídala prostému údaji o teplotě okolního prostředí.

PŘÍKLAD EFEKTU OCHLAZOVÁNÍ PŘI +10 °C
RYCHLOST VĚTRUPOCIŤOVANÁ TEPLOTA
10 km/h8 °C
20 km/h3 °C
30 km/h1 °C
40 km/h-1 °C

Tady vstupuje do hry takzvaný efekt ochlazování větrem (wind chill effect). Stručně řečeno se budeme za stejné teploty okolí jinak cítit, když bude bezvětří, nebo když budeme zmítáni silnými poryvy větru. A nejenom cítit. Naše tělo začne vlivem odvodu tepelné energie, za nějž může pohybující se vzduch, rychle prochládat. Existuje několik vzorců, jak lze vypočítat pociťovanou teplotu. Některé z nich dávají údaje dosti odlišné od jiných, základ informace je ale v zásadě stejný: Je dobré chránit se před větrem. Vítr dokáže lidské tělo velmi rychle velmi intenzivně ochladit, což může mít i velmi negativní důsledky. Pokud nepřestáváte po létě běhat, je moudré investovat do dobré neprofoukavé bundy. Bez přehánění vám může zachránit zdraví, někdy i život.

Pokud se chystáte na nějaký zimní výběh, nekoukejte pouze na teploměr a ověřte si také rychlost proudění vzduchu. (Případně do svých plánů započítejte také srážky. Voda odvádí teplo zhruba 25x rychleji než vzduch). Malou meteostanici s anemometrem má doma u nás asi málokdo, ale rychlost větru, případně rovnou pocitovou teplotu lze dnes zjistit na každém dobrém meteoserveru. V české kotlině takové počínání využijete asi jen za určitých podmínek, třeba na horách, ale v cizině (italské, rakouské Alpy, Vysoké Tatry...) bychom přípravu neměli podceňovat. I při teplotě vzduchu kolem 10 stupňů už můžete úspěšně začít omrzat při rychlostech větru kolem 40 km/h (cca 11 m/s). Tzv. pocitová teplota už totiž bude v takovém případě pod nulou.

Reklama

  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

MS ve fotbale 2022 v Kataru

Mistrovství světa ve fotbale 2022 letos probíhá v netradičním termínu od 20. listopadu do 18. prosince v Kataru. Program MS ve fotbale čítá 64 zápasů, které se odehrají na osmi stadionech. Šampionátu se účastní 32 týmů, které jsou rozděleny do osmi skupin. Kde můžete sledovat zápasy MS v televizi?