Článek
Végh přitom do přípravy naskočil zkraje roku, kdy měl zhruba 115 kilogramů, a znovu dal zapomenout na loňskou fenomenální proměnu. „V odvetě byl sice esteticky možná trochu sušší a vyrýsovanější, ale vypadalo to, jako by byl celý prázdný a utrápený,“ tvrdí Bálint, jenž se slovenským bijcem spolupracuje poslední dva měsíce. Végha nejenže dennodenně navštěvuje v jeho domě, ale rovněž pečlivě kontroluje jeho formu či mu s přítelkyní vaří jídla na míru.
Samueli, můžete přiblížit, kdy a jak vaše spolupráce s Véghem vypukla?
Attila nespoluprace jen tak s někým a právě o to je ten příběh zajímavější. Já jsem totiž osobní trenér ve Spartakusu Fight Gym, kde jsme se s Attilou potkávali už předtím, než jsme začali spolupracovat. Zhruba od začátku roku jsem sledoval, jak chodí do gymu a co a jak dělá. Nikdy jsem se s ním o tom ale nebavil a nemíchal jsem se do toho. Na začátku roku jsem byl osloven Karolem Ryšavým, dělali jsme spolu výživu, jak má správně regenerovat a pracovat s různými stresy či spánkem. Byl to fantastický kemp, u nějž jsem měl pocit, že to Attila zpovzdálí tak trochu sledoval. A pravděpodobně jeho způsob, jakým začal kemp a jak mu to celé šlo či nešlo, ho donutil k tomu, aby mě oslovil.
To bylo kdy?
V průběhu března jsme sem tam prohodili pár slov, protože mi připadal možná trochu nejistý v tom, co dělal, protože neměl nikoho, kdo by ho vedl. 31. března mi zavolal a řekl: „Nadešel čas.“ Chtěl, abychom tomu dali hlavu a patu. Hned v ten den, kdy jsem já byl v Bratislavě a on doma v Trnavě, jsem okamžitě šel domů, sebral si věci a jel jsem za ním. Potkali jsme se i s doktorem Tomášem Kulanem, kde jsme všechno podrobně probrali. Seděli jsme spolu několik hodin a tím začala naše spolupráce.
Stačí něco málo přes dva měsíce pod vaším vedením na kvalitní přípravu?
V březnu jsem mu sám řekl, že pokud chce něco dělat, tak právě teď je na to ten správný čas. Nezáleželo na tom, zda bych to vedl já nebo někdo jiný. Zkrátka už nebyl čas nijak dál otálet. Nechci říkat, jakou měl tehdy přesnou váhu, ale byla opravdu vysoká. Byla to skutečná výzva to celé nastavit. Dva měsíce jsou málo času na to, aby člověk dokázal shodit více než dvanáct či třináct kilogramů, ještě k tomu v tuku. Nakonec se to povedlo nastavit tak, aby jeho tréninky měly zachovanou intenzitu, měl vylepšený spánek, nebyl do toho hladový a aby se dostal na požadovanou hmotnost, které jsme teď velmi blízko.
Předpokládám, že nejpodstatnější bylo nastavit správný jídelníček.
Přesně tak. Nastavil jsem mu to na určité množství kalorií a první tři týdny jsem sledoval, jak se Attila cítí, jaký má tep, náladu, apetit, jak spí a podobně. Jsem totiž fanoušek toho, že člověk by měl nejprve pořádně nabrousit sekeru a až poté kácet strom. Sledoval jsem, co se s ním stane na určitých kaloriích, protože v tu dobu jsme se pohybovali na opravdu nízkých hodnotách. Nakonec jsme je po třech týdnech upravovali a dál ho sledovali, co to s ním dělá. Kalorie jsme museli zvýšit i kvůli tomu, abychom zredukovali stres a metabolismus dostali na tu ideální hranici, kterou Attila potřebuje mít. Nastavovali jsme i správnou suplementaci, kde mě jedna věc překvapila.
Povídejte.
Attila vůbec nebral kreatin, což jsem nechápal, že je vůbec možné. Jediné, co bral, byly elektrolyty (minerální látky), žádné omega-3 a nic dalšího. Museli jsme tedy vybrat tu správnou suplementaci a stejně tak jsme vylepšili jeho spánek. Začali jsme se zaměřovat také na spánkovou hygienu, a co je nejpodstatnější, je to, že za asistence mé přítelkyně připravujeme Attilovi jídlo na míru. Všechno, co sní, tak prochází mýma rukama. Zabezpečuje to, aby byla z jeho strany zachována maximální disciplína, a zároveň ho maximálně odlehčujeme, aby se mohl plně soustředit na to, co mu jde nejlépe.
Samuel Bálint (vlevo) pečlivě dohlíží a připravuje jídla Attilu Véghovi.
Napadá mě, zda by Attila celý tento několikaměsíční předzápasový proces zvládl bez vaší pomoci?
Zvládl by to jeho osvědčenými metodami, ale ty jsou takové, že by nejedl. Do zápasu by podle mě pravděpodobně šel mnohem unavenější. Nebyl by v takové kondici a vláčel by za sebou nohy. Je potřeba zmínit, že naší mentalitou není jen to, aby Attila před zápasem navážil, ale aby se do té váhy dostal. Nestačí totiž jen přestat jíst, dělat dlouhé kardio a mít obrovský výdej. Tímhle způsobem by sice zhubnul a navážil, jenomže v jakém stavu by pak byl? Nemůže to dělat proto, aby jen navážil, ale aby ten zápas také vyhrál a cítil se co nejlépe. To je naše nová mentalita.
Nebyla to chyba před loňským odvetným zápasem, kde se stalo, že Végh ve druhém kole už fyzicky odešel a nakonec to Vémola potrestal škrcením?
Hodněkrát jsme to spolu řešili. Porovnáme to, jak se cítí teď a jak se cítil před druhým zápasem. Sice jsem s ním loni nespolupracoval, ale z toho, co vím, tak si celou stránku stravy a regenerace dirigoval sám. Ani nevím, zda se vůbec snažil, aby v tom měl nějaký systém. Když třeba porovnám oba předchozí zápasy, tak Attila v tom druhém byl sice esteticky možná trochu sušší a vyrýsovanější, ale vypadalo to, jako by byl celý prázdný a utrápený. V tom prvním zápase vypadal fantasticky.
Hodně lidí ale zpochybňuje to, že by Attila mohl za pár měsíců nabrousit až takovou formu, a často ho spojují s užíváním různých zakázaných látek. Co tomu říkáte?
To vyvracím. Pokud by k něčemu takovému docházelo, tak to absolutně jde mimo mě. Nevím o tom. Pokud by ale něco takového bylo, tak bych o tom musel vědět, abych to nějak zohlednil. Jestli ale kdokoli z těch lidí, co něco takového napíšou, šel do stejného dvouměsíčního procesu, tak věřte, že by to byla životní proměna. I pro mě je velmi těžké pochopit a pracovat s tím, čím si Attila prochází.
Jak to myslíte?
Má jedenáct tréninků za týden. Většina z nich jsou intenzivní MMA sparingy nebo grapplingová kola. Když to porovnáme s jiným profesionálním sportovcem, tak MMA je nejvíc specifické v tom, že zde dochází ke kontaktu, bolesti. Třeba když se šťouchají o pletivo. To jsou věci, které zanechávají hodně následků na těle. Lidi si jednak nedokážou představit dělat tohle několik měsíců, protože je to totální extrém, plus jíst tak, jak to dělá Attila. Lidem dělá problém i jen vstát a připravit si jídlo.
Před pár týdny měl Attila kolem 100 kilogramů. Jak je na tom teď, čtrnáct dnů (rozhovor proběhl v sobotu 31. května) do turnaje?
Je to kolem stejné váhy, ale nechci to přesně specifikovat. V tomhle bodu to ani nejde objektivně hodnotit. Poslední tři týdny přípravy byly tak těžké, že v důsledku stresu dochází k extrémnímu zadržování vody. Nechci říct, že se váha teď nehýbe, protože to bereme trochu jinak než jen měřením tělesné hmotnosti, ale čekáme, že se to výrazněji zredukuje v tomto týdnu a bude to v pořádku. Dokonce si i myslím, že Attila má nejvíc svalů, co kdy v přípravě měl. Má pruhovaná ramena, pekáč buchet a obrovská záda, která vypadají vážně dobře, a celkově je opravdu velký.
Bude tedy vypadat ještě lépe než během loňské odvety?
Podle mě to bude srovnatelné s prvním zápasem (2019). Attila je teď samozřejmě starší, takže tam mohou být vizuální rozdíly, ale očekáváme, že bude větší a celkově bude vypadat lépe, zdravěji. Ve všech ohledech by to mělo být lepší.
