Článek
33letý Dvořák svůj doposud jediný zápas v Oktagonu odbojoval 27. července 2019, kdy zároveň získal třinácté vítězství v řadě a posléze také vytoužený kontrakt s UFC. V zámoří nakonec strávil přes tři roky a připsal si zde tři výhry a tři porážky, než se nakonec sám kvůli rozdílným představám s organizací rozhodl odejít. „UFC není pro mě uzavřená kapitola. Furt bych se tam mohl vrátit,“ nezavírá definitivně dveře jeden z předních tuzemských bojovníků.
Davide, můžete přiblížit, jaká byla jednání s Oktagonem?
Krátká, nebylo potřeba to dlouho projednávat. Řešili jsme sice i jiné organizace, ale hrozně se to táhlo. Komunikace byla tak zdlouhavá a složitá, že mi došla trpělivost a chtěl jsem to co nejdřív řešit Oktagonem, který mi nabídl dobré podmínky, na něž jsem kývl. Jsem spokojený, nemůžu si na nic stěžovat.
Jaké další organizace o vás měly zájem?
Hodně jsem řešil Bare Knuckle (zápasy bez rukavic), KSW a třeba jeden zápas s Gustavem Lópezem v RFA. Ale jelikož se všechno tak dlouho táhlo, tak bych kvůli tomu třeba rok nezápasil. To si nemohu dovolit. Proto jsem hrozně rád za nabídku od Oktagonu.
V minulosti jste tlačil na to, že ve smlouvě chcete mít možnost zápasit i jinde, ideálně v boxu. Co v případě, kdy by přišla nabídka od zmíněné organizace pořádající zápasy bez rukavic?
To je na jednání, možnosti by tu byly. Je to hlavně o tom, že se nic z toho nemůže křížit s akcemi Oktagonu. Pak se o něčem takovém dá přemýšlet. Mě by to sice lákalo, ale teď to není na pořadu dne. Navíc ani komunikace s Bare Knucklem nebyla jednoduchá. Na rovinu jsem jim řekl, že je mi jedno, kolik mi dají peněz, jakého mi dají soupeře a kde budu bojovat. Chtěl jsem jen datum a moji váhu. Ani jednou to nedopadlo a tím můj zájem klesl téměř na nulu. Kdyby se náhodou zase ozvali, tak těžko říct, jak se budu rozhodovat.
Co UFC, kde jste tři roky působil? Je to uzavřená kapitola?
Není. Furt bych se tam mohl vrátit. Aktuálně je mi 33 let, a pokud budu dva roky v kuse vyhrávat, tak si myslím, že v 35 nebudu nejstarší zápasník, co by tam kdy byl. Numero uno je ale pro mě teď Oktagon a prodat můj příběh.
Zmínil jste RFA, kam jste zamířil právě po konci v UFC. Hodně lidí překvapilo, když vás při oznamování ani nedokázali přesně jmenovat a uváděli vás jako Adama Dvořáka. Dokonce popletli i váhovou kategorii, v níž nastupujete. Co jste tomu říkal?
Když vezmu samotný zápas, organizaci, ubytování i to, jakého mi sehnali soupeře, protože byl skvělý, tak tohle vše bylo parádní. To už neplatí o věcech kolem – PR týmu, propagaci zápasu a pozápasovou komunikaci, kdy se člověk s nimi chtěl domluvit na nějakém dalším duelu. Zároveň jsem jim i nabízel další zápasníky, například Lukáše Chotěnovského, Vendu Štěpána, Vojtu Khola a další kluky. Ta komunikace byla ale strašná. Když někomu čtyřikrát zavoláte nebo napíšete a neberou vám to a neřeší vás, tak vás mají slušně řečeno víte kde.
Cítíte tedy úlevu, že už máte o svém dalším působišti jasno?
Přesně tak. Jsem rád, že jsem podepsal dlouhodobý kontrakt. Nemusím nad ničím přemýšlet a můžu se soustředit čistě na trénink a nemusím vymýšlet nic okolo. První zápas navíc budu mít v německém Hannoveru (13. září), kde se utkám s Mohammedem Walidem. Bude to pro mě zajímavý test. Musím se ukázat v tom nejlepším světle, ať si dojdu pro titul.
David Dvořák (vlevo) během premiéry v organizaci RFA.
Obnovenou premiéru v česko-slovenské organizaci svedete v zahraničí.
Po pravdě jsem se těšil, že se ukážu v Čechách, ale tímhle mi nic neuteče. Předvedu se velkému německému trhu, udělám skvělý zápas a pak věřím, že se po spoustě let vrátím do Čech. Národnost fanoušků mě ale nikdy moc nezajímala, to samé jejich množství, které tam bude. Pro mě je důležitý zápas.
Přinese vám to i klid do života, když máte jasno, že?
Rozhodně. Oktagon je pro sponzory ta nejzajímavější organizace. Pro mě je to dobrý krok už jen tím, že mám na několik let jasno, kde budu zápasit a nemusím nad ničím jiným přemýšlet. Zároveň věřím tomu, že dokážu udělat takový humbuk, že přijde spousta partnerů a bude to jenom lepší.
Pojíte se s tím humbukem i to, že budete chtít soupeře ukončovat před limitem?
To úplně nepotřebuji. Já chci být v takové kondici, kdy soupeře budu od první do poslední vteřiny trápit, a přitom budu sledovat a užívat si to, jak se psychicky láme a nebude tam se mnou chtít být. A pokud to bude na body, tak mi to nevadí. Pokud ho budu patnáct minut v tom vařit, tak to bude super. Jdu si po tom, abych tam soupeře utrápil.
Chcete tedy dostát své přezdívce Hrobník?
Doslova, přesně. To je můj plán. Chci pohřbít sny těchto gangsterů a Bad Boyů z Wishe. Chci ukázat trochu jiný směr, přemýšlení, chování a že můžeme děti motivovat k dobrým věcem a vzdělávat je. To je hlavní důvod, proč chci být co nejvíc vidět.
Koho myslíte tím „Bad Boyové z Wishe"?
Je jich tu hodně, ale nechci nikoho jmenovat a urážet. Ať se každý chová, jak chce. Každému sedí něco jiného. Někomu sedí, že je komediant a druhý Bad Boy. Otázka je, zda to jsou reálné příběhy lidí. Já chci být přirozený a ukázat něco jiného, co tu není vidět. Nepamatuji si jediného fightera, u kterého bych nonstop viděl, že dělá charitu, semináře pro děti a dospělé a nějakou osvětu. To mi tady chybí.
V dnešní době je populární trashtalk, který pomáhá promovat zápasy. S tím počítáte?
Hodně fighterů mi vyhrožovalo, že mě zabije a podobně. To jsou jenom kecy. Když někdo pojede trashtalk, tak klidně, mně to nevadí. Akorát tím zvětšuje povědomí o mně. U mě je každý trashtalk skutečný, nic umělého. Pokud se dostaneme do této roviny, tak to bude pravé, jako to měli mezi sebou Conor McGregor s Khabibem Nurmagomedovem. Já ale ten zápas prodám i jiný věcmi.
Těšíte se, že budete teď domácímu publiku více na očích a celkově bude o vás výraznější zájem?
Ten zájem bude hlavně na mně. Nechci se v tomhle spoléhat na Oktagon nebo na někoho jiného, že to za mě udělá. Musím dělat skvělé zápasy a budovat si PR. Chci to postavit na hodnotách toho, že chci být skvělý sportovec, který motivuje lidi a je také dobrý voják a otec. Chci lidem ukázat, že mohou mít své hrdiny, protože v Oktagonu pro ně není moc prostoru. Já chci být jeden z těch hlavních a ukázat trochu jiný směr.
Zmiňujete, že chcete být dobrý otec. Jak vás změnilo nedávné narození vašeho prvního potomka?
Podle mě nijak. Chovám se furt stejně zodpovědně, protože jsem se na tuhle roli dlouho připravoval. Samozřejmě je teď těžší vyrazit někam na tréninkový kemp, když máte několikaměsíční miminko. Člověku se nikam nechce. Proto objíždím Česko všude možně a nejezdím někam na týdny daleko.
Vyspíte se?
Krásně. Naše mimčo spí celou noc. Je v tomhle zlaté. Myslím si, že ví, že trénuji a že potřebuju taky spát. (smích)
