Článek
Právě k Šebákovi, jenž má pod sebou domácí MMA elitu v čele s Machmudem Muradovem, zamířil Terminátor na první letošní tréninky poté, co byl v lednu propuštěn z vazební věznice (nadále čelí obvinění z distribuce drog – pozn. red.). Ve vazbě strávil dohromady pětadvacet dnů, což se kvůli nedostatku pohybu a odlišné stravě výrazně podepsalo na jeho kondici. Výrazně mu pak pomohlo, že měl před sebou domluvený souboj s Vosgrönem.
Viktore, jak těžké bylo dostat Karlose po všech těch peripetiích zpět do formy?
To nikdy není těžké, Karlos je dříč. Spíš bych chtěl podotknout, že osobně nejsem zvyklý pracovat se sportovci, které bych musel nutit, aby se dostali do formy. U každého, koho trénuji, je pro mě úplným základem, aby měl nastavené, že chce být ve své disciplíně v co nejlepší formě. To, že to tak pak je, není něco, za co bych ho měl chválit. Ví, že to musí zvládnout. Je to profík. Věděl jsem, že se Karlos stoprocentně dostane do formy, pokud bude mít jasný cíl – a tím je tenhle zápas.
Necelý měsíc byl úplně bez tréninku, nejedl tak, jak byl zvyklý, a viditelně kvůli tomu zhubnul. Na čem bylo po návratu potřeba zapracovat nejvíc?
Karlos si pořídil i hrudní pás, což je obrovský pokrok v jeho technologickém vybavení (smích). Nařídil jsem mu také aerobku, tedy pracovat na zlepšení aerobní kapacity, takže dělal kardio v zóně 2, což je dnes moderní přístup… Přijde mi ale, že to celé hrozně rychle uteklo. Posun udělal a pomohlo mu i to, že hned chtěl trénovat naplno, což on umí. Já jsem se ho naopak snažil hodně brzdit. Na začátku jsem mu nařídil hlavně lehké kardio a chtěl jsem postupně vybudovat aerobní kapacitu, protože jsem se bál, že když hned skočí do plného tréninku, zraní se nebo se přetrénuje. Takže jsem ho ze začátku opravdu hodně brzdil.
Pro Karlose Vémolu je příprava na Neandrtálce vysvobozením z osobních problémů. Dalším cílem pak Oktagon 100. Video: Sport.cz
Žádné zdravotní komplikace se tedy neobjevily?
Na začátku měl antibiotika (tlumila bolest po operaci čelisti) a byla hodně silná. Nemohl jsem ho proto na trénincích úplně drtit. Intenzita musela být zhruba na úrovni 3–4 z 10. Hodně jsme tedy pracovali na mobilitě a když jsme dělali nějaké kardio, bylo spíš jednoduché. Karlose jsem musel hodně brzdit a snažil jsem se mu vysvětlovat, aby se nepřetrénoval a zbytečně neprodloužil celý proces hojení. Měl také kovovou konstrukci v čelisti, které mu sundali až někdy v dubnu. Vím, že na její sundání hrozně moc tlačil.
Poslechne vás Karlos, když mu řeknete, aby zvolnil?
Poslechne, ale zároveň tím, že pracuje i s Jirkou Dostálem (sportovní lékař a fyziolog zátěže) nebo chodí k profesoru Pavlu Kolářovi (fyzioterapeut), mě Karlos podle mě celé roky bere jako mladého, napůl vietnamského trenéra. (smích) Vybudovat si u něj respekt je proto těžší, což chápu. Troufám si ale říct, že za ty roky jsem si u něj nějaký respekt vybudoval a moje názory dnes respektuje. Možná o to víc, když mu něco říkám dlouhodobě a pak si to třeba přečte v knížce profesora Koláře, ke kterému má velký respekt.
Kolikátou společnou přípravu už spolu absolvujete?
Spolupracujeme spolu poté, co dostal KO od Piráta (prosinec 2023). Pak se mu oznámila odveta s Attilou Véghem. Tehdy jsem řekl Tomášovi Ptáčkovi z Goldfingers, že jestli chce Karlos se mnou pracovat a chce ode mě pomoc, ať se mi okamžitě ozve. Nechtěl jsem, aby to fungovalo tak, že se mi ozve dva měsíce před zápasem a řekne: „Tak a čaruj.“ Hned druhý den jsem měl Karlose na tréninku. Domluvili jsme se a začali spolu pracovat.
Byly začátky těžké?
Byly. Je to ale pochopitelné. Pokud se sportovec dostane na určitou úroveň bez vás nebo někoho dalšího, kdo mu najednou začne vysvětlovat nejrůznější novodobé vychytávky v tréninku a tvářit se přechytrale, je jasné, že je těžké na to přistoupit. Dokud trenér nezažije takového sportovce, ani si to nemusí uvědomovat. Pak už je to jen o čase – jestli ten člověk vydrží a podaří se mezi vámi vybudovat důvěru.
Musíte při plánování tréninku brát v potaz i to, že je Karlosovi už 41 let?
Určitě. Ke Karlosovi musím přistupovat trochu jinak. Musíme brát ohled na jeho zranění a další limity. Mým cílem na trénincích není ho zdevastovat nebo zbytečně omezit. Pokud ho například dlouhodobě bolí rameno, nemá smysl, aby dělal trhy se 60 kily a učil se olympijské vzpírání, riskoval poranění rotátorové manžety a pak nebyl měsíc schopný wrestlit. Trénink přizpůsobuji tomu, co chceme budovat. Zároveň ale nechci, abychom toho dosahovali za cenu prohlubování jeho zranění.
Tentokrát navíc půjde do zápasu v 89 kilogramech místo obvyklých 93. Jak moc to ovlivňuje přípravu?
Tu váhu upřímně vůbec neřeším. Karlos je stroj. Navíc vím, jak velkou motivací jsou pro něj peníze, a Oktagon je v tomhle přísný – za každé kilo nad limit se strhávají procenta z výplaty. U Karlose se proto vůbec nebojím, že by váhu neudělal. Vím, jak ho motivují peníze. (smích) Sám říká, že co nenaváží, to „sebere“ dětem od pusy. Vím, jak je do tohohle zápasu namotivovaný a jak moc ho motivují děti a rodina. Váhu udělá, i kdyby se teď domluvili na 86 kilech. Na tohle je magor. Je ale pravda, že poslední dva týdny jsou pro něj největší boj. Nebojím se říct, že formu už má tři týdny. Kdyby se zápas konal minulý víkend, podle mě by ho zvládl v pohodě. Jediné, co teď musí dobře zvládnout, je váha.
Staredown mezi Karlosem Vémolou a Frédéricem Vosgrönem.
Je něco, co Karlosovi v přípravě pod vámi vyloženě „nechutná“? U čeho nejvíc odmlouvá?
Nenávidí jakékoli rozcvičování, mobilitu a všechno, u čeho musí kroužit kyčlemi. Nejvíc nesnáší gumičky a gymnastický míč. Co se týče flexibility a mobility, v tom Karlos hodně strádá a dlouhodobě s ním bojuju, aby se protahoval a pracoval na tom. Co ale můžu říct, je, že jeho syn CJ ke mně chodí delší dobu na tréninky a vidím, že rozcvičku už dělá sám od sebe. To je super. Vnímám to i u Karlose – když přijde na trénink, sám si dá pár cviků. Je to ale samozřejmě pořád boj. Je to starý pes. (smích)
Stalo se někdy, že Karlos na trénink vůbec nedorazil?
Stalo se, ale vždycky se omluvil. Nikdy to nebylo tak, že bych čekal na tréninku a on mi zavolal: „Aha, já mám dneska trénink.“ Vždycky mi dal vědět dopředu, případně přijel později, což je ale Karlos. (smích) Zároveň si uvědomuju, že je hodně přehlcený vším, co se kolem něj děje. Má to těžké. Do toho má obvinění, odešla mu spousta partnerů, musí se hodně otáčet. A samozřejmě řešil i osobní problémy s Lelou. Za mě je respektuhodné, že tohle všechno zvládá. Má toho na sobě opravdu hodně. Kdybych měl na sobě tolik věcí já, asi bych se sesypal. Karlos ale přijde na trénink a člověk na něm nic nepozná. Jede naplno, nešetřím ho a nikdy mi neřekne, že má špatnou psychiku. Je chladný. Za celou dobu jsem nezažil, že bych kvůli jeho psychickému rozpoložení musel trénink udělat lehčí. Jen se párkrát stalo, že měl lehčí trénink, protože jsem viděl, že je opravdu unavený. To je u něj další věc – on mi nikdy neřekne, že je unavený. Není to žádný fňukálista. Já se naopak všech fighterů ptám, jak se ten den cítí, abych podle toho mohl nastavit intenzitu tréninku.
