Článek
Proměnu ve sportovce přitom začal teprve před šesti lety. Dříve se živil jako vyhazovač v klubu, kde jeho obrovitá postava budila respekt. „Vždycky jsem říkal, že být obrovský, je 80% úspěchu. Lidi vidí velkého člověka a mají z toho přirozený respekt. Nikdo ale nevidí, že si člověk nezaváže tkaničky a neohne se pro něco," líčí své zkušenosti čerstvý čtyřicátník Horský.
Hubnoucí proces, během kterého shodil přibližně 70 kg, přišel díky přechodu k bojovým sportům, o což se zapříčinil jeho kamarád a MMA zápasník Bernard Plavec. „Začínal jsem na nějakých 160 kg, což bylo nějakých šest let dozadu. Když jsem začínal lapovat, tak jsem funěl po minutě a nevzdával jsem se. Bylo to náročné. Nemohl jsem si zavázat tkaničky, v práci jsme měli nějakých čtrnáct schodů a vyjít je, to byl pro mě sportovní výkon," přiznává.
Martin Horský v těle 160kg obra.
Klíčem k úspěchu byl pohyb a úprava stravovacích návyků. „V té době jsem jedl nějakých dvacet vajec a kilo masa denně. Celá panenka a nějaké proteiny, tvarohy. Myslel jsem si, že je to pro mě středobod vesmíru. Být obrovskej. Byl jsem i jeden z největších tady v Praze, i silnej," popisuje.
Tato změna mu otevřela cestu k bojovým sportům, kde si vyzkoušel MMA a kickboxerské zápasy. Nyní ale kývl na jinou zkušenost, a sice premiéru v boxu holých kloubů v nové organizaci Valhalla Fighting. „Nemám strach z ničeho, bude to asi největší adrenalin, co jsem zkoušel. Je to klasická pouliční rvačka. Beru to jako sport, dáme si do držky a pak se můžeme společně bavit," říká Horský, který v kariéře narazil například na Daniela Škvora, Davida Hoška nebo Alexandra Cvernu.
„Už jsem to chtěl zkusit před třemi lety, kvůli koroně to ale padlo. Naskytla se tahle příležitost, vzal jsem jí a jdeme do toho," pokračuje Horský, jenž se na další životní zkušenost připravuje i po boku jednoho z tuzemských průkopníků boxu holých kloubů Zdeňkem Pernicou.
Martin Horský před šesti lety vážil 160 kg. Od té doby zhubl přibližně 70 kg.
Příprava se oproti ostatním bojovým sportům nikterak dramaticky neliší. „Nejsou to speciální tréninky, je to klasický boxerský trénink. Dvoják vám tady nepomůže, máte předsazenou ruku a sklepáváte údery," popisuje Horský. „Tréninky bolí. Jak se ale říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti," vyzdvihl.
