Článek
Papír snese všechno, slibem před volbami neurazíš, a tak si klidně ve Vizi 2030, tedy představě premiéra Fialy a spol. o zemi za čtyři roky, můžete přečíst, že „Česko hostí fotbalové Euro a další významné sportovní i kulturní události.“
Dejme stranou, že je pořadatelství šampionátu do roku 2032 rozebrané, že zemi chybí to podstatné, tedy stadiony s kapacitou 40 tisíc diváků a výš. Vždyť v oné Vizi je i to, že „díky fungujícímu stavebnímu řízení získá kdokoliv povolení za měsíce, a ne za rok“, a tak nám tu nejspíš fotbalové chrámy začnou brzy zázračně vyskakovat.
„Populistického na tom není nic. Proč by Česká republika nemohla mít ambici s jinou zemí uspořádat fotbalové Euro? Má to spoustu efektů pro turistický ruch, ekonomiku, prestiž země,“ mínil ve středu i premiér Petr Fiala (ODS).
Dobře, pryč s nadsázku, protože mít vize i sny je správné, byť se zprvu zdají být jakkoliv utopistické. A Česko skutečně může být hrdé na své pořadatelské úspěchy. Mnohem zásadnější rozpor v oblasti sportu je ale v tom, co je na papíře a co se skutečně poslední roky děje. Sport je pro politiky dlouhodobě Popelkou, navzdory podfinancování vídáme tradiční tanečky a divadélko, kdy ministr financí hodlá peníze na něj v rozpočtu skrouhnout, aby pak slavně zasáhl premiér Fiala (sport spadá do jeho gesce) s tím, že peníze sportu zůstanou stejné či se o miliardu navýší. Letos kupříkladu Národní sportovní agentura (NSA) pracuje s částkou 7,9 miliardy korun, přičemž v roce 2019, tedy před inflační krizí, šlo na sport 9,6 miliardy.
Stanjura sice chce škrtat dotace na sport, ale ve volebním program SPOLU se píše, že se finanční podpora zvýší a bude se navíc investovat do infrastruktury. https://t.co/r3nVkhWfJy pic.twitter.com/FvKGozEHJx
— Robert Sára (@RobertSara_26) August 21, 2025
A ač návrh státního rozpočtu na rok 2026 ještě oficiálně neexistuje, tak Stanjurovy představy jsou podle Novinek.cz takové, že by sport měl utahovat opasek, přičemž ale volební program SPOLU hodlá přidávat, zvlášť klubům, které pracují s mládeží do 18 let, což je většina. Těm chce miliardu navíc dát ve svém programu také vládní partner, hnutí STAN, tudíž se nabízí úsměvný dotaz, proč to nejde už teď, ale zázrakem půjde po volbách.
Mimochodem STAN má v oblasti sportu propracovaný volební program – na tuzemské poměry obdivuhodně a výjimečně. Zatímco ten SPOLU se ve sportu smrkl do pěti krátkých bodů, STAN se rozepisuje dosti obsáhle a nabízí i řadu řešení. Kupříkladu chce zlepšit kvalitu haprující výuky tělesné výchovy tím, že spolu s pedagogem se na ni budou podílet také profesionální trenéři. Což už na pár desítkách škol funguje, zřizovatelé si ale na to musí shánět peníze sami.
Oba koaliční partneři se shodují na tom, že je třeba otevřít školní sportoviště veřejnosti. Krásná a ctnostná myšlenka, která ale už po čtyřech letech společného vládnutí mohla být „lusknutím prstů“ vyřešena. Jde totiž primárně o vztah škol a měst či obcí, přičemž stát tu hraje marginální roli. Problém teď zjednodušeně tkví v tom, že za zařízení či sportující nese právní odpovědnost škola coby vlastník, a tak pokud chce stát/vláda sportoviště otevřít veřejnosti, pak jeho klíčovou rolí je vydat metodiku, změnit vyhlášku, případně učinit právní úpravu, jak tak konat, aby řediteli nehrozil kriminál, když si tam v pět odpoledne dítko zlomí ruku.
Pro stát vlastně nic nákladného a nic, co by vyžadovalo práci na několik volebních období.
STAN skutečně oproti SPOLU přichází v programu se zajímavými myšlenkami i řešeními, je však zřejmé, že i jejich jen částečné naplnění bude vyžadovat vyšší rozpočet, než je teď.
Najdou se na to u ministra peníze? Nebo vše zůstane na papíře?
Opoziční ANO a největší favorit říjnových voleb svůj program představí až 4. září v Ostravě, v zatím zveřejněných prioritách sport nefiguruje. Nicméně z náznaků se dá očekávat, že hnutí bude podporovat vznik samostatného ministerstva sportu.
Robert Sára
Sportovní žurnalistice se absolvent Masarykovy univerzity (obor historie–žurnalistika) věnuje od roku 1999. Zaměřuje se především na hokej, jako reportér se účastnil řady světových šampionátů. Rovněž pokrývá témata z motorsportu a sportovní politiky. Více než 20 let působil v MF DNES, v roce 2021 přešel na Sport.cz.