Článek
Mistr světa z roku 2019 má ve sbírce tři etapové triumfy na Tour de France, čtyři na španělské Vueltě a pět na italském Giru. Třikrát ovládl belgickou klasiku Gent-Wevelgem. Kromě síly v hromadných dojezdech dokáže, na rozdíl od jiných sprinterů, přejet i středně těžké kopce. Díky tomu se radoval ve 4. etapě, kdy zužitkoval i skvělou práci českého týmového kolegy Mathiase Vacka.
Ačkoliv je největší osobností stáje Lidl-Trek, kde loni uzavřel smlouvu až do konce kariéry, nyní vyšlo na povrch, že sportovní život dánské hvězdy nemusí mít dlouhého trvání.
„Všechno jednou končí. Pro mě to bude ve chvíli, kdy už nebudu schopný bojovat o vítězství. Pak už sem nebudu patřit. Jen velmi těžko bych se smiřoval s tím, že bych musel změnit svou roli – z lídra a vítěze na někoho, kdo bude jen pomáhat ostatním,“ líčil Pedersen v pořadu AftenTour na dánské stanici TV 2.
S kariérou by se rád rozloučil na mistrovství světa 2029, které se pojede doma v Kodani. „Bylo by to pro mě výjimečné místo. Plán je takový, že bych rád skončil právě po světovém šampionátu v Kodani,“ prozradil.
Hlavním důvodem je rodinný život, který kvůli profesionální cyklistice zanedbává. „Doma mám manželku a jednou chceme založit rodinu. A jsme už ve věku, kdy by se to mělo stát. Dříve jsem měl týmové kolegy, kteří měli kvůli tomu, že táta často nebyl doma, problémy v rodinném životě. Tehdy mě bolelo to sledovat a nechci, aby to potkalo i mě,“ vysvětloval.
„Raději tedy skončím s kariérou o něco dřív a založím rodinu, protože život je dlouhý. Ve sportu jsem už dokázal většinu toho, co jsem chtěl, a věřím, že se mi před koncem kariéry podaří splnit i těch posledních pár cílů,“ poznamenal Pedersen.
Nyní se soustředí hlavně na Tour de France. „Lidé by si neměli myslet, že už řeším důchod nebo co budu dělat potom. Pořád žiju v téhle bublině, kde jde o zelený trikot,“ prohlásil lídr bodovací soutěže, jenž drží náskok 45 bodů na druhého Eritrejce Biniama Girmaye.
V cyklistickém životopisu mu stále schází také vítězství na jednom z pěti monumentů. „Zatracený monument mi ještě chybí. A až jeden vyhraju, budu chtít další. Tak to bude pokračovat, dokud nepověsím helmu na hřebík. Ještě mám před sebou tři roky,“ dodal Pedersen.
