Proč ani jeden nešel za výhrou? Vingegaard příliš taktizoval, Pogačar ztratil obvyklou jiskru

Dva se perou a třetí se směje. Dán ani Slovinec za každou cenu nechtěli pomoct k vítězství tomu druhému, až se nakonec radoval někdo úplně jiný. „Myslím, že Vingegaard a Tadej si mysleli to stejné. Nechat soupeře zaútočit jako prvního, aby ho pak mohl dojet a předjet,“ prohlásil generální manažer Pogačarova týmu UAE Emirates.

Více práce v cílovém stoupání rozhodně odváděl právě mistr světa, který vyzkoušel i dva nástupy. Ale od rivala se nevzdálil a nedokázal ani dostatečně stahovat manko na Arensmana. „Myslel jsem, že Jonas chce etapu vyhrát, ale prostě zůstal sedět v mém háku,“ postěžoval si posléze Pogačar. „Očekávali jsme, že Vingegaard ještě podnikne něco velkého. Vždyť včera přece říkal, že Tour ještě není u konce,“ rýpl si také Gianetti.

Šampion Staré dámy z let 2022 a 2023 skutečně zůstával extrémně pasivní a nastoupil až 150 metrů před cílem, kdy už neměl šanci dostihnout vedoucího Nizozemce, na něhož mu nakonec chyběly dvě sekundy. „Samozřejmě je to zklamání. Na posledním stoupání jsem se snažil taktizovat a byl jsem víc soustředěný na výhru etapy než na zisk času,“ podotkl Vingegaard.

Jeho slova ale příliš neodpovídají dění na trati, protože Dán pro etapový triumf neudělal nic navíc. „Nechat pracovat Pogačara byl pro nás způsob, jak ho porazit. Náš plán byl jednoduchý. Zůstat za Pogačarem, protože jsme si byli jistí, že UAE taky půjde po vítězství,“ prohlásil Grischa Niermann, šéf sportovního úseku týmu Visma – Lease a Bike.

Vingegaarda porážka v poslední horské zkoušce určitě musí bolet víc. Letos totiž zůstal bez etapového vítězství, získal „jen“ čtyři druhá a čtyři třetí místa. A co je hlavní, stejně jako před rokem mu unikl žlutý trikot, pokud se tedy ve zbývajících dvou dnech nestane něco naprosto neočekávaného.

Naopak Pogačar si s poklidem stráží náskok a navíc ovládl  čtyři etapy. Přeci jen je však ve třetím týdnu vidět, že v jeho závodním stylu došlo k výrazné změně. Obhájce prvenství už se bláznivě nežene za každou možností vyhrát. V posledních dnech jako by z něj vyprchala touha, ztratila se obvyklá jiskra.

A to potvrzují i slova samotného 26letého Slovince. „Někdy jen odpočítáváš kilometry do cíle, a takhle přesně to teď bylo,“ vykládal naprosto vyčerpaný ve finiši. „Útočí na mě od prvního do posledního dne, není to lehká Tour,“ poznamenal.

Ještě zajímavěji se rozpovídal po čtvrteční etapě. „Nemůžu se dočkat, až Tour de France skončí, abych se mohl vrátit k normálnímu životu. Často se sám sebe ptám, proč tu vlastně ještě jsem. Ty tři týdny jsou hrozně dlouhé. Je sice pořád fajn tu jet, i ve třetím týdnu, když jsi unavený a všechno a všichni tě víceméně rozčilují, ale prostě chceš jen domů,“ líčil Pogačar.

Přání se mu již brzy splní. Zbývá mu jen poslední úkol. Dovézt žlutý trikot bezpečně do Paříže.