Článek
Singapur (od našeho zpravodaje) – Když jako osmnáctiletý benjamínek zažila bronzové oslavy ve švýcarském St. Gallenu, určitě netušila, že bude muset vytrpět pět bramborových zklamání, než podobnou radost zažije znovu. „Krásný,“ vyprávěla s bronzem na krku. „Čekala jsem na to hrozně dlouho, těch pocitů je hodně,“ přiznala.
Občas ji v minulosti potrápilo, když v klíčových duelech nepomohla týmu tak, jak by sama chtěla. V Singapuru přispěla ve čtvrtfinále hattrickem a třemi asistencemi k debaklu Dánska, ale ještě cennější byl její gól v bitvě o bronz, kdy svou buldočí rvavostí vybojovala míček a dokonala obrat z 0:2 na 3:2. Není divu, že gólové emoce z ní tryskaly až na tribunu National Indoor Stadium.
„Oslava byla velká, i když jsem věděla, že to nebude rozhodující gól. Ale už jen proto, že jsem cítila, že potřebuju týmu pomoct a dát razítko na svou práci,“ vysvětlovala.
Sama před turnajem chtěla hrát ještě pozdější zápas, ten finálový. S odstupem času ale uznala, že na něj ještě současný český tým neměl. „Finky byly perfektní, precizní a jinde po všech stránkách,“ smekla před pozdějšími vicemistryněmi světa.
Bronz byl ale dostatečnou náplastí za nepovedené semifinále. A zrovna když Krupnová líčila, jak se těší na oslavy, přiběhly mladé spoluhráčky Anna Brucháčková s Kristýnou Lechnerovou a zlily ji vodou.
Jenže při otázce směrem ke světovému šampionátu v Brně a Ostravě za dva roky zvážněla. Bude ještě u toho? Motivace v podobě domácí akce je velká. „Ale já se budu rozhodovat později,“ nechtěla ještě dělat rozhodnutí a vysvětlila, proč váhá.
„Dva roky jsou pocitově strašně moc a jsou i jiné věci v životě,“ ví. Krupnová už osm let hraje za elitní švédský tým Pixbo nedaleko Göteborgu, vybudovala si pozici ve farmaceutické firmě…
„A abych tady mohla takhle být, stojí hrozně moc. Jde o priority, disciplínu a musíte tomu obětovat v životě hrozně moc. Florbal hrajeme proto, že ho milujeme,“ připomíná, že její sport stále až na výjimky není profesionální. „A je otázka, jestli ta dřina a obětování stojí za to, protože někdy je to až na hraně,“ dodala tišším hlasem.
