Chramosta nahání v penaltách Chorého. Je mi ale jasné, že jednou nedám, říká jablonecký kanonýr

Patnáctkrát kopal v první lize penaltu, patnáctkrát se Chramosta radoval. Naposledy jako úspěšný exekutor slavil proti Sigmě, když hned po přestávce vyrovnal na 1:1 z penalty nařízené za ruku Louise Lurvinka.

„Od začátku jsem byl rozhodnutý, kam ji kopnu. Je mi jasné, že gólmani mě studují a vědí, kam penalty kopu. A věděl jsem, že už jsem delší dobu na tuhle stranu nedal, proto jsem si ji vybral. A povedlo se,“ okomentoval svou patnáctou proměněnou penaltu.

Tou první před osmi lety překonal v dresu Jablonce teplického Jakuba Diviše. A postupně se stal spolehlivým exekutorem. „Je to příjemné. Ani nad tou sérií moc nepřemýšlím. Chci dát každou penaltu a je mi jasné, že jednou ji nedám. A za tuhle jsem rád. Byla důležitá, protože dala ráz druhému poločasu,“ poznamenal.

Chramosta tak na dálku nahání dalšího penaltového mága Tomáše Chorého ze Slavie, který v nejvyšší soutěži proměnil šestnáct pokutových kopů z šestnácti. „Ale s Tomášem Chorým vůbec nesoutěžím. Uvidíme, kolik penalt ještě vůbec budu kopat,“ řekl 35letý Chramosta. Nejvíce penalt se stoprocentní úspěšností v první lize dal útočník a legenda Baníku Ostrava Václav Daněk, který ze vzdálenosti jedenácti metrů vstřelil dvacet gólů. Chorému tak k rekordu chybí čtyři trefy, Chramostovi pět.

„Já si jen pamatuji, jak Vlasta Daníček jednou kopal a taky se řešila jeho série, když proměnil snad dvacet penalt, a zrovna pak v nastavení důležitou nedal a prohráli. Tak uvidíme, kdy skončí ta moje série,“ připomněl Chramosta utkání z minulého léta, kdy Slovácko hrálo doma se Slavií, prohrávalo 0:1 a šanci na vyrovnání v nastaveném čase Daníček z penalty poprvé v kariéře promarnil, Jindřich Staněk jeho pokus lapil.

Jablonec mohl s Olomoucí penaltu za ruku zahrávat už v prvním poločase, ovšem sudí Dominik Starý ji nakonec kvůli předchozí ruce jabloneckého hráče odvolal. „Byl jsem si celkem jistý, že bude, protože jsem byl u toho a viděl jsem, jak to trefil do ruky hostujícího hráče. Bohužel tam rozhodčí našel ruku Novase (Nováka), i když on říkal, že měl otisk na rameni… Nevím, jak se ruce ve vápně pískají. A co se týká té další, tak to jsem byl naprosto přesvědčený, protože vím, že jsem centroval a trefil ho to přímo do ruky. Tam jsem si už byl jistý, že to VAR neopraví a budeme kopat penaltu,“ přiznal Chramosta.

Když i patnáctou proměnil, předvedl novou oslavu ve stylu gesta 67 populárního mezi teenagery a na sociálních sítích, při kterém se křičí „six seven“ a máchá dlaněmi nahoru dolů. „Moje děti tohle mají rády. Už předtím mi říkaly, ať tuhle oslavu udělám. Ale se Slavií jsem na to zapomněl, tak jsem dostal doma trochu vyčiněno. A teď tady byla celá školka, i děti od ségry, takže celkem pět. Věděl jsem, že když dám gól, tak to prostě musím udělat a vyšlo to krásně. Vidět, jak to všech pět dětí dělá na tribuně byl pro mě příjemný okamžik,“ usmál se Chramosta.

V zápase však byl jeden z posledních. V 64. minutě Chramostu vystřídal Ebrima Singhateh a v 88. minutě Jablonec inkasoval druhý gól a prohrál 1:2. „Tahle prohra bolí hodně. Vzhledem ke druhému poločasu, který byl v naší režii a bylo jen otázkou času, jestli přidáme druhý gól. Olomouc jen bránila, ale na konci zápasu měla dva rohy a z jednoho nám bohužel dali gól. Je to nepříjemné,“ uzavřel Chramosta.