Článek
Klokani nastavili rivalovi kruté zrcadlo. „Tohle je ostrý budíček! Nejde jen o letošek. Já se ptám, kdy naposledy se dalo na Spartu dívat!? Nemyslím slavit ukoptěné vítězství, ale radovat se z toho, jak soupeři nepůjčujeme balon a zatloukáme do brány jeden hřebík za druhým," soptí Fanda nad půllitrem piva.
Hned si také sám odpovídá. „Naposledy v první půlce s Jabloncem, což bylo v říjnu. A pak s Celtikem, který má letos formu asi jako Slavoj Vyšehrad. Bez Lavickýho..." ulevuje si.
„Od té doby děs, běs, který sice jakžtakž nosí body, ale bolí na to koukat. Skoro se bojím vyslovit kacířskou myšlenku, že faktor Kotal přestává fungovat. Protože se děsím, že by to mohlo znamenat příchod někoho... Dobře, já to řeknu – Vrby!"
Poukazuje tak na kouče, který vedl národní tým a sklízel úspěchy s Plzní.
Sešívaná dominance ho pěkně štve
Spanilá jízda Slavie ještě přisypává sůl do otevřených letenských ran. Postoj ke šlágru kola mezi první Slavií a druhým Jabloncem (3:0) to věrně ilustroval.
„Byla otázka, jestli fandit Jablonci a trápit se marnejma touhama po titulu, nebo fandit sešívkám, aby nám peltovci nepláchli..." přiznává si Fanda.
„Sešívaná dominance mě pěkně štve. Zvlášť když vím, že povedená Tvrdíkova dcerunka sbalila Koláře, a ne třeba Olayinku nebo Simu. Takže tyhle chasníky ani nemůžeme zamilovaný domestikovat a využít pro repre," kaboní se.
Více už v jeho glosáři.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
