Článek
„Jsem strašně šťastný, že přišel ten moment, kdy jsem se zase mezi tyče postavil Konečně jsem zpátky. Velmi jsem si to užil," pochvaloval si devětadvacetiletý gólman.
S jakými pocity jste do utkání nastupoval?
Vůbec jsem nepřemýšlel o tom, jak zápas dopadne, ale o tom, jak se budu cítit já.
Útočník Sigmy Olomouc Mojmír Chytil pálí na branku Mladé Boleslavi.
Pokud by se nezranil Tadeáš Stopen, který chytal poslední dva zápasy, váš návrat by se ještě nekonal. Kdy jste se dověděl, že budete chytat?
Ve středu jsem ještě přišel na trénink s tím, že v neděli pojedu do Karviné s béčkem. Přišel ale Tadeáš s tím, že s jeho rukou to nevypadá dobře, takže se pomalu schylovalo k tomu, že řada přijde na mě. Další den, kdy bylo jasné, že definitivně nemůže, jsem věděl, že chytat budu já.
Trenér hostů Pavel Hoftych vás chválil, stoper Ondřej Karafiát naopak tvrdil, že jste působil nervózně. Jak to tedy bylo?
Nemyslím si, že jsem působil nervózně. Cítil jsem se skvěle. Šel jsem do utkání s tím, že vím, co dokážu. Samozřejmě, ještě nemám tolik natrénováno, něco mi chybí. Například rozehrávky, jednoduchost. Co se ale třeba centrů týká, bylo to z mé strany stoprocentní, s přehledem. A že mě párkrát trefili? Ano. Kousek štěstí však potřebujete a já ho dnes měl.
Fotbalisté Olomouce hostili ve 24. kole Fortuna ligy Mladou Boleslav
Zdálo se, že jedna situace byla pro vás přece jen krušnější, a to v první půli, když jste centr z pravé strany zkrotil až nadvakrát?
Zařval jsem si na Lukáše Vraštila a on mě asi uslyšel pozdě. Byl to jediný okamžik, kdy jsem mohl vypadat nejistě. Prostě, trochu zaváhala naše komunikace.
Je návrat o to sladší, že jste udržel čisté konto?
Ano. Je to úžasné. Celkově jsme ale hráli výborně, Poctivě, přesně, co jsme chtěli. Dali jsme první gól. Soupeř tak musel všechno změnit a to nám hrálo do karet. Máme za sebou výborné zápasy, dlouhou šňůru bez porážky. Body sbíráme a věřím, že to tak půjde dál. Všichni víme, kde chceme skončit a myslím, že kvalitu na to máme.
Jste teď čtvrtí, pohárovou Evropu máte nadosah, je to velké lákadlo?
Je. Každý tam chce být. Všichni chceme být úspěšní.
Radim Breite z Olomouce.
Co vám vlastně bylo a jak probíhalo vaše léčení?
Bylo to velmi složité. Natrhl jsem si zadní stehenní sval. Prognózy byly takové, že za čtyři až šest týdnů budu zdravý. Jenže jak jsem se uzdravoval, vždy přicházely komplikace a pořád to pokračovalo. Přišlo období, tři, čtyři měsíce, kdy nikdo nevěděl, jak mi pomoci. Až profesor Pavel Kolář odhalil příčinu mých potíží, nastavil nějakou léčbu, doktoři a fyzioterapeuti odvedli skvělou práci, a začalo se to lepšit.
Nebylo to asi jednoduché srovnat si vše v hlavě, co?
Přesně tak. Ve hře byla i varianta, že se nemusím do brány vrátit. Hrozilo, že se neuzdravím, neboť jsem měl problémy s nervem. V normálním životě mě to neomezovalo, ale když jsem nohu zatížil, bylo zle. Možná bych chytat dokázal, ale určitě ne tak, jak bychom si všichni představovali. Už jsem přemýšlel, co by mohlo být dál. Fotbal miluji, dělám ho celý život a nic jiného neumím. Naštěstí jsem po sedmi měsících zcela fit. Věřím, že mi to vydrží. Na druhé straně, zocelil jsem si trochu mysl. Hodně času jsem byl i s rodinou a to jsou chvíle, které mi už nikdo nevezme.
Po sezoně vám končí smlouva, dostal jste nabídku na její prodloužení. Zájem o vás měl bratislavský Slovan. Už máte jasno, co dál?
Všechno je ve stádiu jednání. Sedm měsíců jsem byl mimo. Teď jsem hlavně rád, že jsem zpět. Uvidíme. Před zraněním byly různé nabídky. Pak se však veškeré komunikace stoply.
