Článek
Šancí jste si v Ďolíčku moc nevytvořili, přesto jste mohl otevřít skóre ještě v prvním poločase.
Cítil jsem, že míč už jde na zadní tyč. Jenže Valda (brankář Valeš) ho na poslední chvíli vykopl a špičkou poslal mimo.
Gól jste tedy dal až z precizně zahraného přímého kopu.
Věřil jsem si na něj. Už je to dlouho, ale posledně jsem ho taky proměnil. Ze vzdálenosti těsně před vápnem stačí jen trefit bránu.
Takže jste vedli, ale nevyhráli. Podruhé za sebou jste v samotném závěru přišli o body...
Ztráta hodně bolí. Derby jsme měli vyhrát, dohrát ho jako velký tým na 1:0. Nepodali jsme v něm excelentní výkon, ale dotáhnout k výhře jsme ho měli.
Co se před Záviškovým vyrovnáním stalo?
Standardka, několikrát jsme míč pořádně neodvrátili a jen ho pinkali kolem vápna. V obraně jsme tentokrát nepropadli. Byli jsme v klíčovém souboji dva na jednoho, jenže jsme jen fandili... Proto míč propadl na volného soupeře.
Nemáte obavy, že po vydařeném ligovém startu zase začíná velké sparťanské trápení?
Trápení snad ne. Měli jsme zápas pod kontrolou minimálně do gólu, ale nepodali dobrý útočný výkon. Moc šancí jsme si nevytvořili, přesto jsme gól jako vždy dali. Jenže jsme derby nedohráli vzadu na nulu.
Vrací se tak nedávný neduh týmu, ztráty bodů v úplném závěru utkání.
Cítím se hrozně, samozřejmě. Proti Příbrami jsme doplatili na velký počet neproměněných šancí. Na Bohemce jsme jich tolik neměli. Příště už zase musíme vyhrát. Mohli jsme mít plný počet bodů, ale máme mínus čtyři.
