Článek
Co pro váš tým výhra v Uherském Hradišti znamená?
Především obrovské povzbuzení. První zápas je vždycky mimořádně důležitý. My máme nějaký cíl, jímž je postup do nadstavbové skupiny o titul, z níž bychom si pak rádi zajistili právo účasti v předkole Evropské ligy. Začátek jara nám vyšel, uvidíme, jak nám to půjde dál.
Při rozhodující trefě jste dopředu věděl, kam hlavou zamíříte?
To rozhodně tvrdit nemohu. Rozehrávali jsme roh, a mým úkolem bylo spíš pomoct blokem k zakončení Ondřejovi Šašinkovi. Jenže obrana Slovácka balon odvrátila. Do šestnáctky vzápětí přilétl další centr a já jsem musel hodně couvat, abych na něj ve výskoku dosáhl. Podařilo se mi zasáhnout hlavou míč tak, že zapadl přesně k zadní tyči.
O radost jste se běžel podělit s fanoušky Baníku, kteří obsadili za brankou celou tribunu. Sudí Zelinka vám za to udělil žlutou kartu...
Nevěděl jsem, že se to nesmí. Prý se nemá přelézat přes hrazení do hlediště, ale já se o něj jenom opřel. Každopádně té žluté nelituju. Jsem strašně rád, že jsem mohl gól, jenž byl nakonec vítězný, oslavit s našimi příznivci, kteří dorazili do Hradiště v obrovském množství a moc nám svým povzbuzováním pomohli. O to je moje branka sladší.
Zdálo se, že jste Slovácko předčili především důrazem. Souhlasíte?
Stoprocentně. V obraně jsme se hodně naskákali, avšak v naprosté většině osobních soubojů jsme byli úspěšnější. Toho si hrozně cením.
Na rozdíl od přípravných duelů jste v lize nastoupili se třemi stopery. Překvapilo vás to?
Trenér Kozel zřejmě věděl, co dělá. Na utkání nás skvěle takticky připravil. Reagoval asi na to, že jsme v přípravě inkasovali spoustu laciných gólů. Rozhodl se defenzívu vyztužit, a já myslím, že jsme to vzadu zvládli dobře. Poradili jsme si s nakopávanými balony domácích a udrželi jsme čisté konto. To mě hrozně těší.
