Nikoho jiného nekoupím! Rosický dal jednomu z hráčů slib, pokud v klubu zůstane

Fotbal byl vždy velký byznys. Samozřejmě musím říct trofeje. A je krásné, že cest k úspěchu je několik a nevede tam jedna univerzální. Stejně jako během kariéry chci vyhrávat a vedle toho jsem samozřejmě pod tlakem nadřízených. Nikdo mě nechválí za to, že se snažíme hrát pěkný fotbal. To nechápejte vůbec špatně. Máme jasnou představu, jak by měl sparťanský projev hry vypadat, ale trofeje jsou ve finále to, proč naši práci děláme.

Je důležitá a už je fuk, zda je taková, nebo maková. Neznamená to, že Rosický vidí fotbal nějak a všichni by ho měli následovat. Vůbec ne. Akorát můj problém je, že 80 % odborné veřejnosti, odpovědných lidí a trenérů v Česku ho prostě vidí jinak. Jasně, to je úplně v pořádku, jen mě nepřesvědčíte, že nějaká jiná cesta je jediná správná.

Dlouhodobě, pravidelně. Vezměte si Spartu a Slavii, to jsou diametrálně odlišné přístupy, které vedou k jednomu cíli. Sparta měla titul dvakrát po sobě, teď zase Slavia. Jen na můj vkus se vše v poslední době moc zlomilo do síly, agresivity, běhání a intenzity. Odpadává technická stránka.

Jsem neustále konfrontovaný s tím, proč nehrajeme jako Slavia, protože jí to teď přináší úspěch. Ale to prostě není naše vidění fotbalu. A je super, že si každý fanoušek může vybrat.

To je jednoduché. Pokud budou další ročníky bez trofeje, tak někdo přijde a já už práci sportovního ředitele dělat nebudu. My ale teď nemůžeme mluvit o tom, že jsme dlouhodobě neúspěšní. Dva roky zpět jsme měli double. Jasně, nastaly pak suché sezony, s nimiž nejsme vůbec spokojení. Za sebe můžu říct, že jak vidím celý proces a naše kroky, tak myslím, že se budeme nadále jen zlepšovat a celý tým půjde hodně nahoru.

Nevnímám. Samozřejmě ve Slavii asi berou více hráčů z českých klubů. Ale tam jde o dvě věci. První je náš způsob fotbalu, kdy potřebujeme specifickou typologii. Druhá je to, co zmiňujete: přijdou hráči, kteří třeba někde déle nehráli.

Máme analýzy, z nichž nám vyplývá, že poměr úspěšnosti toho, když berete hráče z plné odehrané sezony v předešlém klubu, nebo hráče, kteří neměli takové vytížení, je naprosto stejný. Lukáš Haraslín, Dávid Hancko nebo Veljko Birmančevič udělali špatný krok v kariéře. Vy je dobře znáte už předem, a jakmile jdou někam, kam se nehodí, zvyšují se vaše šance. Takže oni sice tolik nenastupují, ale my o jejich kvalitách víme a rozdíl pak není vůbec žádný.

Každý transfer, který děláte, je risk. Byť v dnešní době získáte mraky informací, pořád narazíte na neměřitelné věci. Tam jde jen o to, jakou míru rizika chcete podstoupit. Rozumím vaší otázce ohledně srovnání se Slavií, ale je tam velký rozdíl v herním stylu. Jak jsem zmiňoval, oba týmy jsou diametrálně rozdílné a my prostě potřebujeme na určité pozice specifické fotbalisty. A procento úspěšnosti transferů je u obou klubů velmi podobné.

Vůbec ne. Rozdílné názory jsou v pořádku. Vše je jen o tom, jak lidé, kteří jsou výkonní a mají právo rozhodovat, věci vidí.

Liga je a bude vyrovnanější. Na trhu se mnoho věcí změnilo. Utratilo se mnoho peněz, ale také vidíte, že mezi tuzemskými kluby se neděje skoro nic. A to z jednoduchého důvodu. Nezvedla se kvalita, ale ceny. Jsou přemrštěné a pro menší kluby se vyplatí koukat ven, kde najdete podobnou kvalitu za méně peněz. Všichni se musí chovat tržně, všichni mají nad sebou nadřízené, kterým se musí zodpovídat. Teď nemluvím třeba o Spartě, Slavii a třeba Plzni.

Jasně, to jsou na české poměry obrovské dealy. Jenom to ukazuje, že když něco hodně chcete, musíte zaplatit. Ale myslím, že podobné situace budou v dalších letech až výjimečné.

Když někoho opravdu chceme, tak prostě musíme. Není to tak, že by Sparta nechtěla dávat peníze, ale já se také musím zodpovídat lidem nade mnou. Nemůžu si dělat, co chci. Když pak proti sobě máte Alcócera a českého hráče za stejné peníze, nemusíte se ani rozmýšlet. Základem u nás je se chovat na trhu normálně. Jakmile pak usoudíme, že daný hráč za nějakou cenu stojí, jsme ochotni zaplatit.

To je úplně jednoduché. Připomínám, že jde o kluky z B-týmu, pro které to byla velká příležitost. Máme interní vzdělávání a tohle jsou snad první dva případy, kdy někdo takto přestoupil. Oba dělají kariérní pokrok. Nezastírám, že plánem bylo si je dovychovat, to je naše primární snaha. Analytické oddělení je zkrátka jako každé jiné, změny se dějí i tady. A co je důležité, rozhodně neodešli jen tak. Velmi dobře jsme je prodali. I tohle je byznys.

Jednoznačně se to může stávat častěji. Na druhou stranu přemýšlím v Česku o nějakém fightu, kde jsme do toho v poslední době vyloženě šli, ale na hráče nedosáhli. Uchenna a Vojta byli poslední, jsou u nás. Sparta je pro všechny obrovské lákadlo.

Tam jsme vůbec nebyli. Ještě budu pokračovat. Podívejte se, co jsou schopni udělat v Olomouci nebo Liberci, co dávají klukům za platy. Jednoznačně to v tomhle bude těžší, ale zatím musím říct, že jméno Sparty je v kombinaci s naší vizí pro každého velmi silné.

Tady musíte vidět vývoj celého klubu. Nedávno jsem si dělal takovou reflexi a proměna celého klubu za posledních třeba sedm osm let je nejen po sportovní stránce naprosto neuvěřitelná. Proč jsem šel před čtyřmi lety pro trenéra ven? Protože jsem dlouhodobě nedokázal u nás najít někoho, kdo má myšlenky a vize jako my. Fluktuace byla možná větší, protože tým se budoval, chtěli jsme dát šanci i mladým klukům jako Hancko, Hložek nebo Krejčí. Pak jsme zvolili zahraniční cestu. Někoho, kdo ví, jak to tam funguje, a přenesl by to do Sparty. Za poslední čtyři roky máme vlastně dva trenéry.

Co se týká Luboše, ještě v plánu nebyl. Je na něj brzy, aby mohl být trenér prvního týmu Sparty. Nezapomeňme, že jsme zvládli dost vytyčených cílů, tedy double nebo Ligu mistrů. Svádět vše, co se pak stalo, na Larse, také není fér. Následnou fázi s Lubošem bych nebral, to byly dva zápasy a od začátku dočasné řešení. Vrátil se Brian a je to možná podobné jako s hráči, kteří zrovna neudělají nejlepší krok, ale vy víte, že tam kvalita je. A jasně, kdyby se nevrátil Brian, přišel by někdo ze zahraničí. Jednoznačně.

Určitě je to jeden z hráčů. Možností v záloze máme hodně, měla by být silným článkem do nové sezóny. Především se chceme opírat o technickou stránku, ale je na výběr i více fyzična. A vlastně říct, kdo nahradí Kaana, takhle pro nás otázka nestojí.

Samozřejmě hledání technicky tak dobré šestky je těžké. Ale máme zpět Adama Karabce, který potřebný vysoký level technické stránky přinese. Sivert je kombinací i fyzického hráče, který chce neustále balon a hrát dopředu, kvalitně přenáší hru. Odchod Kaana je příležitostí pro jiné kluky, aby udělali krok dopředu. Protože Kaan byl samozřejmě jeden z těch, kteří byli vždy napsaní na tabuli mezi prvními.

Přesně tak. A nemusíme se bavit třeba o Hugovi Sochůrkovi, u kterého chceme, aby dál rostl. Místo v sestavě si musí vybojovat, ale v kádru ho má díky tomu, jak je talentovaný a jaké předvádí výkony.

To je dobrá otázka. Myslím, že klubům z elitních lig chyběla fyzická stránka. Přeci jen Kaan je primárně elegantní a technicky skvělý hráč, což se nebude hodit do všech herních stylů. Je dobrý tam, kde je mančaft dominantní na míči. Ale neznamená to, že ještě třeba v TOP 5 soutěžích neskončí.

Když jsme řešili Brémy minulý rok, nabídka byla velmi malá, což Kaan po našich rozhovorech chápal. Nikdy v tomhle nebyl problém, že bychom měli nějaký rozkol. Nepřihodilo se, že by existovala dobrá nabídka a Kaan chtěl odejít, a my ho tady drželi třeba kvůli tomu, že nemáme náhradu.

Nemyslím si.

Počítám, že Adam s námi bude. Měli jsme velmi dobré rozhovory, kde jsme si jasně řekli časové rámce, kdy, co a jak se má stát. A pokud se to naplní, zůstane u nás. Nikdy nemůžu u žádného hráče garantovat, že setrvá. Vždy se může stát něco neočekávaného pro něj i klub, ale teď počítám s tím, že Adam Karabec u nás nadcházející sezonu stráví.

Je naprosto legitimní, pokud hráči chtějí do velkých lig. Takové zde chci. Kara je dobrý a chytrý kluk. Moc dobře ví, že teď nasbíral dva roky obrovsky cenných zkušeností, kdy přičuchnul k tomu, jak se dělá fotbal v Německu a Francii. Pozitiva, která si z hostování vzal, jsou na něm momentálně vidět. Ale stejně tak si musíme říct, že má za sebou dvě neúspěšná angažmá.

Známe ho a víme, čeho je schopný. Může nám přinést atributy, které nám chyběly. Debaty byly jednoduché. Hrajeme teď na tři střeďáky a chceme mít v týmu jasnou desítkovou typologii. Řekl jsem mu jasně: „Pokavaď to budeš ty, já nikoho jiného nekoupím.“ Někdy je lepší udělat malý krok zpátky, abys mohl následně udělat skok kupředu.

Už to není ten úplně talentovaný chlapec. Je na něm vidět, jak ho zahraničí posunulo. Když se s ním bavíte, už nemáte pocit, že mluvíte s mladým klukem. Je to chlap, což platí i na hřišti. Vidíme i posun v zodpovědnosti směrem dozadu. Tahá, jde do soubojů. To je něco, co mi v jeho první fázi u nás chybělo. Týmu pak dodá mimo jiné nepředvídatelnost ve finální třetině a otevření obrany.

Načasování je z pohledu na celý vývoj absolutně ideální. Kara si sám musel některé věci douvědomit. Dříve jsme hráli se dvěma desítkami, kdy nám sám říkal, že se v tom úplně necítí, protože musí chodit víc do strany. Sice jsme ho chtěli více ve středu, ale to byla věc, kde jsme vzájemně nebyli úplně ztotožněni s jeho pozicí. Pak bylo často zmiňováno, že pro něj nemáme místo, s čímž jsem úplně nesouhlasil. Jako hráč bych na takové desítce chtěl být a strašně bych si to užíval. Teď se podívejte na Lyon, kde ho použili vyloženě jako široké křídlo, což prostě on není. Kara je jasně středový hráč, my jsme ho nikdy takhle široko nepoužívali. Zahraničí si ochutnal úplně se vším všudy, je mu třiadvacet a teď se uvidí.

Nemyslím, že je nepřizpůsobivý hráč, ale aby hrál vlastně úplně ze šířky? Tam ho prostě limituje rychlost. To je realita.

Já bych to v žádném případě neviděl tak skepticky. Respektive ano, také jsme mysleli, že to bude lepší, že přestoupí do ještě většího klubu. Jeho kvality v zakončení jsou strašně silné. Pak šlo o adaptaci na zdejší fyzično. Věděli jsme, že tady bude otazník, s tím jsme do obchodu šli. Ale angažmá u nás beru jako velmi pozitivní, protože góly za Spartu dal a klub na něm ve finále hodně vydělal.

Začnu celým příběhem tvorby hořejšku a důvodem, proč jsme dělali Vojtu v zimě. Věděli jsme, že jeden z dvojice Kuchta a Rrahmani určitě odejde. Matyáše jsme si chystali dopředu a momentální plán je, že chceme mít dvě jasné devítky a jednoho multipozičního hráče. Z dlouhodobé analýzy nám vyplynulo, že třetí útočník se trápil. Mít tři silné devítky je i luxus, protože ten poslední se na trávník skoro nedostane. Konkurence však musí být, proto Singhateh, jenž zvládne více postů. Chce jít hodně do náběhů, hraje neustále na slepém ramenu stoperů, což je nepříjemné. Neříkám, že nikdo nepřijde, ale můžu vám načrtnout, jaký byl plán.

U nikoho nemůžu nic zaručit.

Pokud bychom šli do nadcházejícího ročníku s Vojtou, Kuchtou a Singhatehem, jsme s tím naprosto ok. Ale tím nevylučuji, že nepřijde někdo, o kom si myslíme, že je lepší.

Momentálně neřešíme jako nutnost, že bychom měli přivést pravého beka. Samozřejmě na určité scénáře jsme připraveni a výkony všech hráčů si s trenérem neustále rozebíráme. Máme však nějakou typologii křídel a tohle jsou dva beci, kteří nám pod ně zapadají. Plus do momentálního systému se může hodit na kraj i Emmanuel Uchenna. O kvalitách Kadeře víme, o nich se bavit nemusíme, je strašně důležitý pro celý klub.

Suchoš je podobný příběh jako Karabec. Chtěli jsme mu dát šanci dřív. Hodně přemýšlíme, zda některé věci třeba neuspěcháváme a moc netlačíme. Márty v Hradci svým způsobem dospěl. Klukům je lehce přes dvacet, jsou zkušenější a ví, o čem velký fotbal ve Spartě je. Nečekáte, že si budou na něco zvykat. Prostředí znají a ví, co po nich chceme.

To je otázka na trenéra, koho chce, aby chytal. Za mě máme ze současné trojice hodně co na výběr a moc to ani trenérům nezávidím. Jsme pokrytí, možná až moc. (úsměv) Teď už je na realizáku, aby si vše ukočíroval.

Post gólmana byl velké téma posledních dvou přestupových období. Všichni už zlomili hůl nad Jakubem Surovčíkem, a to včetně fanoušků Sparty. My jsme mu věřili, což je někdy strašně důležité. Pokud v nich ty věci vidíte, musíte jim dát čas a prostor. Byli jsme pod velkým tlakem, všude se řešilo, že musíme koupit brankáře místo Surovčíka.

Myslím, že za poslední půlrok se ukázalo, jak je Suro kvalitní gólman, který, když se bude lepšit, může být jedničkou Sparty. Získal si i náročnost sparťanských příznivců, kteří byli strašně proti němu. Vzpomeňme si, jak reagoval po derby, které pro něj bylo strašné. Druhý den přišel a řekl, že chce s Plzní chytat. Zde vidíte neúprosnost sparťanského očekávání, kdy všechny dostal přirozeně na svou stranu. Sám samozřejmě moc dobře ví, že musí trénovat a zlepšovat se. Musí mít konkurenci. Přivedli jsme kvalitního Krisztiána Hegyiho, po zranění se vrací Peter Vindahl, takže Brianovi rozhodování moc nezávidím.

V mých očích jednoznačně.

Trápí nás to hodně a dáváme si dohromady, kde je problém. U kontaktních zranění s tím lze máloco dělat. O to více se musíme soustředit na diagnostikování problémů, kam zřejmě šipka ukazuje. Čili ne na proces jako takový, ale na úplný začátek. Uprostřed rekonvalescencí se pak povaha zranění začíná lámat na jednu nebo druhou stranu.

Linie je strašně tenká. Ono někoho z tohohle, v uvozovkách, obvinit, je samozřejmě strašně těžké, protože nic není jednoduché, jak se zdá. Pokud nemusíte operovat, nechcete. Zásah je obrovský, tělo ho začne kompenzovat jinými svaly nebo šlachami a vzniká problém. Pokud máte šanci na konzervativní léčbu, logicky po ní jdete. Myslím, že to bylo u Magnuse Kofoda Andersena, kde jsme měli i zahraniční názor. Bylo to 50 na 50, kudy půjdeme. Pak je to o hráči, musíte ho do problému zasvětit, aby si i on k tomu řekl svůj názor, zda chce zkusit konzervativní metodu, nebo se nechá říznout okamžitě.

Je úplně normální, že kluka pošlete někam, abyste měli i druhý názor. K nějakému jinému expertovi, který je specializovaný na daný druh zranění. Třeba u Petera Vindahla, který nešťastně šlápl na konstrukci brány. Pošlete ho za specialisty do Londýna a ti vám řeknou, že za svoji kariéru viděli něco podobné maximálně třikrát. Tady cítíte, že ani ryzí odborník vám nedá úplně jednoznačný názor. Ale všichni, co tady jsou, dělají maximum, což já vím, byť samozřejmě někde problém máme.

Samozřejmě, jakmile půjde o dlouhodobý trend. To se děje ve všech odděleních stejně, třeba i na mé pozici, jak jsme se na začátku bavili o sezonách bez úspěchu.