Šeda si před klíčovým zákrokem říkal, že ze všeho nemůže být gól

"Už v průběhu zápasu jsem si říkal, že co střela na bránu, to byl gól. Tak jsem si říkal, že když ještě půjde nějaká střela na bránu, snad ji chytnu. Díkybohu to tak bylo," řekl Šeda po zápase novinářům.

"Vždy se snažím co nejdéle stát a reagovat na balón, ne na pohyb hráče nebo nohy. Vždy čekám, kam balon letí. Naštěstí to bylo v mém dosahu, jen jsem zvednul ruku a díkybohu jsem ten balón trefil," popsal Šeda situaci z druhé minuty nastavení.

Jeho tým přitom mohl prožít klidnější závěr zápasu, protože dvakrát vedl o dvě branky. "Chtěli jsme to nějak udržet, ale moc jsme vepředu nepodrželi balon. Teplice hrály vabank a nakonec se klepeme až do konce zápasu," připustil Šeda.

"Po závěrečném hvizdu jsme si hodně oddychli. Teplicím jsme měli co vracet, jsme rádi, že jsme to takhle zvládli," připomněl Šeda jarní debakl 0:5 z Teplic, který je nejvyšší mladoboleslavskou porážkou v ligové historii.

V zápasech týmu z města automobilů padá v této sezóně nejvíc gólů. S osmnácti trefami má nejlepší útok, ale s šestnácti obdrženými brankami také druhou nejhorší obranu. "Aspoň že vždy soupeře přestřílíme. Když se vyhraje o jeden gól, je prakticky jedno, kolik gólů dostaneme. Když budeme sbírat body, je to pro nás důležitější než skóre," doplnil devětadvacetiletý gólman.