Učil ho i mistr světa, na podzim se v Itálii trápil. Už nechci pendlovat, přiznává liberecký Tupta

V minulém kole ho už i naznačil výstavní trefou z voleje zpoza vápna proti Olomouci. „Je pravda, že na gól jsem čekal už delší dobu," uznal 24letý Tupta, který se po minulé sezoně vrátil z hostování ve Slovanu do Itálie. A poněkud překvapivě pak podepsal tříletou smlouvu s třetiligovou Pescarou.

„Všechno bylo trochu zamotané. V létě jsem měl i jiné nabídky, nakonec jsem možná až dlouho čekal, že přijde ještě něco jiného. Táhlo se to, a nakonec jsem se rozhodl pro Pescaru. Možná se to v zahraničí tak nebere, ale i třetí liga v Itálii je náročná a prvních pět šest mužstev má dobrou kvalitu. A hlavně jsem věděl, že chtějí postoupit a druhá liga je už o něčem jiném," vysvětlil obdivovatel Cristina Ronalda.

V Serii C se však vyhlášený exekutor přímých kopů trápil. Za 15 duelů zapsal jen dvě asistence. „Určitě to pro mě nebylo lehké. Do prvních zápasů jsem naskočil, pak jsem sedm neodehrál ani minutu, ani nevím, z jakého důvodu. A poslední jsem hrál prakticky pořád. I když jsem nedal gól, myslím, že herně to bylo dobré. Ale pochopitelně od útočníka se góly čekají," řekl Tupta, který na Apeninský poloostrov odešel již v 16 letech.

„Nebylo lehké odejít v šestnácti letech, kdy jste ještě chlapcem. Neuměl jsem italsky ani anglicky. Tohle bylo asi nejtěžší, stejně jako odejít od rodiny a kamarádů. Ale určitě bych to zpátky nevzal. Když chcete něčeho dosáhnout, musíte i něco obětovat. Věřím, že se mi to vyplatí. Vlastně se tak už i stalo. Však málo chalanům se podaří dostat z malé dědinky na Slovensku do světa a zahrát si s velkými hráči v Serii A i B," říká rodák z Jarovnic u Prešova.

Mimochodem v útoku si to dával třeba se slavným Lukou Tonim, mistrem světa z roku 2006. „Na něj mám dobré vzpomínky. S ním jsem právě hrál můj první velký zápas za Veronu. I když mu už bylo 37 let, bylo vidět, že je to velký hráč. Zabiják ve vápně. I povahově byl skvělým člověkem. Stejně tak Pazzini. Trénovat každý den s takovými hráči a učit se od nich je velké plus," zmiňuje i bývalého útočníka Interu i AC Milán či italské reprezentace, s nímž je stále v kontaktu.

Od odchodu na Apeninský poloostrov už Tupta vyzkoušel sedm týmů, včetně ve Švýcarsku a Polsku. Nyní by světoběžník rád v Liberci zakotvil na delší dobu. Nejen kvůli tomu, že v létě čeká narození prvního potomka.

„Mám hostování s opcí, tak věřím, že se mi bude dařit, přesvědčím a zůstanu tady. Už nechci pendlovat, rád bych se usadil v jednom klubu alespoň na dva roky," poznamenal Tupta, který se hned po příchodu k Nise stal jedním z hlavních exekutorů přímých volných kopů.

„Kluci vědí, že to umím kopnout. Na tréninku mi to tam padá, ale jsou tu i další, kteří mají také dobrou kopací techniku, nemám žádný problém se s nimi dohodnout. Mám takový kop, že musím mít trochu větší dálku, a jsou kluci, kteří umí líp kopnout zblízka," vysvětluje Tupta, který vytříbenou techniku ukázal právě v utkání s Olomoucí.

„I když to možná na opakovaných závěrech nevypadá, v zápase naživo se mi zdálo, že míč letěl neskutečně rychle, že jsem ho ani líp trefit nemohl," usmál se ofenzivní hráč, který se na hřišti nejlépe cítí na hrotu nebo pod ním.

Věří i v pozvánku do slovenského národního týmu. „Prakticky od 15 do 21 let jsem nevynechal ani jeden zápas, pokud jsem byl zdravý. V reprezentaci jsem dal i hodně gólů. Potom nastal menší ústup, přišlo i zranění. Ale věřím, že v Liberci můžu reprezentační formu zase chytit," uzavřel.