Článek
„Věřím, že mi gól pomůže psychicky. Cítil jsem se dobře od první minuty, věděl jsem, že nějaká šance přijde. A na mně bude, abych ji proměnil. Povedlo se, jsem rád. Musím ale pochválit kluky vzadu, uhasili několik nebezpečných akcí Hradce. Podali jsme týmový výkon, okořeněný třemi body na úvod jara, paráda," lebedil si Chorý.
Sedmadvacetiletý útočník, který se před sezonou vrátil z hostování v belgickém Zulte Waregemu, se trefil v lize téměř po půl roce. Naposledy se mu to povedlo v srpnu proti Karviné. Od té doby leštil lavičku, do zápasů naskakoval v drtivé většině jako náhradník.
Jeho velká chvíle přišla v prvním poločase. Centr Sýkory z přímého kopu hlavou usměrnil za záda výborného Fendricha. „Na standardky máme jejich fantastického bývalého exekutora, asistenta Pavla Horvátha. Šlo o signál z jeho dílny. Byl důležitý náběh všech, kluci strhli soupeře a já jsem se mohl dostat k míči," uvedl Chorý, který krátce poté vstřelil druhý gól. Hlavní rozhodčí Machálek ho však po konzultaci s videem kvůli Chorého postrčení rukou neuznal.
„Těžké říct. Nejsem tu od toho, abych rozhodoval, jestli faul byl nebo nebyl. Samozřejmě bych si gól uznal, ale vážně tady od toho nejsem," culil se Chorý, který je od léta ve stínu produktivního Beauguela. Naskakovat na části zápasů pro něj pochopitelně není ideální, snaží se však maximálně udržovat, aby byl kdykoli připravený týmu pomoct.
„Snažím se každý zápas, když dostanu důvěru, nechat na hřišti úplně všechno. Na nás útočníky tým spoléhá, potřebují se o nás opřít. Jsme ale jeden tým, nechci vyzdvihovat jednotlivce," doplnil útočník Viktorie, který se dokázal zkáznit. Duel odehrál bez žluté karty. Právě přehnaná tvrdost v soubojích mu totiž byla dlouhodobě vyčítána.
Radost fotbalistů Plzně.
„Asi mě zklidnila manželka," vtipkoval Chorý. „Nechci mít nálepku zákeřného hráče, protože takový nejsem. Snažím se na to myslet. Ale fotbal nejsou šachy, v soubojích neuhnu," dodal Chorý.
