Zázrak ze Západu: Liga mistrů bez bodu a Horváth v slzách

„My se v Česku ještě musíme naučit fotbal dělat. Docílit toho, že je součástí kultury, zážitek pro celou rodinu, že to není nic ostudného. Držitel permanentky Bayernu je hrdý, že ji jednou věnuje svému dítěti. V tom jsme daleko. V uznání fotbalu jsme tisíc světelných let za Němci," říká Šádek v dokumentu, jehož šestý díl mapuje druhou polovinu účasti Plzně v základní skupině Ligy mistrů.

Tu nakonec Viktoria končí bez bodového zisku na posledním místě. Zásadní pro klub však je, že je zachráněn. Stál kousek od bankrotu, díky Lize mistrů se zase nadechl. Významně se na tom podílel trenér Michal Bílek, který má v médiích image nepřístupného, zakaboněného kouče. Jenže zdání klame...

„Michal si drží nějakou svoji tvář. Znám ho od osmnácti let, kdy jsem přišel do kabiny Sparty. Vím, že se rád směje. Každý den se přesvědčuju, že to není tak tichý a zamračený člověk. Ale drží si svoji tvář, což je jeho rozhodnutí," podotýká plzeňský asistent Pavel Horváth, který v závěru dokumentu popisuje svůj vztah k Viktorii. Ke klubu, v němž prožil neuvěřitelné roky. Zprvu jako kapitán a lídr týmu, poté v roli trenéra.

„Nějak sem patřím, v Plzni jsem toho zažil nejvíc. Myslím, že kdykoli v budoucnu, i kdybych tady v klubu nebyl, a řekne se Viktoria Plzeň....No, a je to tady," zalkne se Horváth a po tváři mu stékají slzy...