Životní sezona Šulce. Roste pro reprezentaci, chválil trenér

„Skvělý výkon. Byla to paráda. Korunoval ho brankou, což není náhoda. Dělá věci navíc s Markem Bakošem po každém tréninku. Já tam vždycky stojím a jen do toho kecám,“ smál se kouč Viktorie.

Šulc paradoxně pomohl skolit mužstvo vedené Jaroslavem Veselým, asistentem trenéra Ivana Haška u národního týmu. Ovlivní to případnou nominaci na březnový sraz? „Nechal bych to na delší úsek zápasů, ale víme, že jsou nebezpeční,“ uvedl Veselý na adresu Šulce s Chorým, kteří se proti Klokanům prosadili.

Vytáhlý útočník už si debut za národní tým připsal, gólem a asistencí v listopadu pomohl ke klíčové kvalifikační výhře 3:0 nad Moldavskem. Brzy možná přijde řada i na Šulce.

Už teď posunul své střelecké hranice na dosud neznámou úroveň, za osmnáct ligových duelů se trefil devětkrát. Je tak nejlepším střelcem Viktorie a na čelo tabulky kanonýrů ztrácí jen jednu branku. „Tohle ale nesleduji. Kdyby dal gól kdokoliv jiný a vyhráli jsme, také jsem šťastný,“ vyprávěl Šulc.

Do měkoučkého centru Jhona Mosquery se sice opřel hezky, pomohla mu i ale notná dávka štěstí. „Bylo to poměrně těžké. Stoperovi to přeskočilo nohu po odrazu o zem, jinak by to možná vykopl. Soustředil jsem se hlavně na to, ať trefím bránu,“ řekl Šulc.

I kdyby ale neskóroval, jeho představení v Ďolíčku by se dalo hodnotit pouze v superlativech.

Tentokráte nenastoupil na své oblíbené pozici podhrotového záložníka, ta neexistuje v systému 3-4-3, který Koubek zvolil. Operoval na křídle, po většinu zápasu pravém. A vedl si náramně.

Typickým lehkonohým driblinkem dělal obráncům Bohemians značné potíže, lahůdku si pak schoval na samý závěr zápasu. Pár minut před koncem se nádherně prosmýkl mezi několika soupeři a namířil si to rovnou před brankáře Michala Reichla, ten ale úhybný manévr do levé strany přečetl a následné zakončení zblokoval. I tak se jednalo o parádní fotbalový moment.

„Vychytal mě, udělal to dobře. Chtěl jsem mu udělat kličku, ale vyhnal jsem se hodně k lajně,“ přemítal Šulc.

Mrzet ho to ale nemuselo. Opět dokázal, že zažívá nejlepší období dosavadní kariéry, a nastínil i ambiciózní střelecký cíl. „Do konce sezony bych byl rád za čtrnáct (ligových) gólů.“

Proč zrovna tahle cifra? „Bavili jsme se o tom s Hranym (Robinem Hranáčem, pozn. red.), on mi říkal, že jich dám čtrnáct,“ vysvětlil Šulc.

Mohla by snad reprezentace na letním mistrovstvím Evropy pohrdnout ofenzivním záložníkem, který se jen v lize trefil čtrnáctkrát?

Navíc ve chvíli, kdy z jeho herního projevu čiší obrovské sebevědomí. Energie. Lehkost. A nesmírná chuť do fotbalu.

„Jsem šťastný. Moc mě těší, že se mi daří, navíc ještě v mém klubu,“ culil se Šulc.

Coby plzeňský odchovanec procházel mládežnickými kategoriemi Viktorie od žáčků. Přes několik hostování se vypracoval až v oporu A-týmu, teď před ním leží poslední, zatím nedosažená meta.

Dres národního týmu.