Prostřední skupina v lize by byla velký úspěch, fanoušci mě překvapili, říká kapitán Zbrojovky

Menší byla už den předtím po utkání v Jihlavě (po výhře 2:1 na Vysočině - pozn. red.) na cestě domů, v autobuse jsme si to užili. Pak jsme měli tu pondělní, kdy jsme byli v podniku na jídle, do toho si dali nějaké pivo. Bylo to moc fajn. Samozřejmě se chystá oslava po posledním zápase sezony, kdy přebereme pohár (23. května doma proti Českým Budějovicím - pozn. red.).

Tahounem v kabině i tahounem oslav je určitě Honza Juroška (úsměv).

Taky už jsem zažil dost oslav. Umím si to užít, zvlášť když máme takovou super partu. Pak jsou oslavy radost (úsměv).

Bodový rekord je lákavý, nějaké experimenty asi nebudou. Spíš zapracujeme na naší hře. O to se snažíme pořád, posouvat ji někam dál. Budeme teď odvážnější, protože jsme splnili úkol a můžeme mít čisté hlavy. Nebudeme pod takovým tlakem a doufám, že naše hra bude vypadat líp. Taky se zaměříme na věci, které nám úplně nešly.

V zimě jsme měli náskok jen pěti bodů, takže jsme to takto neplánovali. Za námi to bylo namačkané, ale zvládli jsme úvod jara, říkali jsme si, že prvních pět kol bude důležitých k tomu odrazit se za postupem. Pomohlo taky, že týmy pod námi začaly ztrácet a my si vytvořili velký bodový polštář.

Myslím, že to je sílou kabiny. Šli jsme si za tím, realizák to nastavil tak, že některé zápasy byly zaměřeny primárně na výsledek na úkor výkonu. Při nich šlo o to hrát dobře dozadu a nedostat góly. Věděli jsme, že máme kvalitu dát vždy aspoň jeden gól. Někdy pak bylo důležité odrazit se od dobré defenzivy. Kvalitu v týmu máme na druhou ligu velkou, ale jde taky o práci s psychikou. Byli jsme pod tlakem, který jsme cítili. Všichni čekali, že soutěží prolítneme, ale není to tak jednoduché. Někdy pro nás bylo náročné splnit očekávání od fanoušků i médií, že musíme vyhrát každý zápas.

My zkušení hráči jsme se snažili trochu uvolnit atmosféru, ať už den před zápasem na tréninku nebo během zápasového dne, aby se nemyslelo na to, že jsme pod nějakým stresem. Ale v kabině máme řadu zkušených kluků, kteří si tím prošli, takže zas tak obrovský problém to nebyl.

Nějaké maličkosti jsme v průběhu sezony řešili, ale musím říct, že do tak bezproblémové kabiny, jakou máme ve Zbrojovce, je radost chodit. Není tam rušivý element a za celou sezonu nevznikl výraznější problém v tom, že by se někdo na něco vykašlal nebo udělal nějaký průšvih. Někdy jsou emoce potřeba, občas zvýším hlas i v zápase, ale je to v zápalu hry. Co se týče kabiny, žádný problém nenastal.

Čekal jsem, že nám pomůže už v době, kdy přišel a my byli poslední. Umí udělat kabinu a přesvědčit hráče, aby věřili tomu procesu, jak chce fungovat a jak by to mělo na hřišti vypadat. Klobouk dolů za to, jak rychle zvedl tým, když jsme byli na dně, to bylo nejtěžší. Tuto sezonu už si připravil tým podle sebe, měl tam hráče, které si vytipoval, kádr si skládal.

Máte pravdu, že teď to bylo tak, že proti nám skoro každý tým podal jeden ze svých nejlepších výkonů v sezoně, takže to bylo složité. Jestli nám ale bude víc vyhovovat první liga, si netroufám říct. Samozřejmě je podle mě potřeba určité okysličení kádru. Nějaké posily určitě přijdou. Přece jen je to z druhé ligy do první velký skok.

Samozřejmě bychom si přáli, abychom nemuseli hrát o záchranu. Každý nováček může na začátku těžit z nějaké euforie z postupu a z nadšení fanoušků. Když se vyhneme skupině o záchranu, budeme rádi. Za mě je cílem dostat se do prostřední skupiny. Bude to ale náročná sezona, protože těch týmů, které chtějí hrát nahoře, je většina.

Ano, pokračuju ve Zbrojovce. První liga je lákadlem pro každého, určitě se na to všichni těšíme.

Jednoznačně, myslím, že to každý vidí na návštěvách našich zápasů. Šusťa (ředitel komunikace Tomáš Šusta - pozn. red.) to připravuje a moc dobře ví, jaká spousta práce za tím stojí. Zájem o fotbal v Brně je teď velký. Fanoušci Zbrojovky mě ale překvapili tím, že za námi stáli a věřili nám i v době, kdy jsme byli u dna. Jsem rád, že jsme jim jejich důvěru v této sezoně vrátili.

Bydlím v Uherském Hradišti, takže se tolik v Brně ve městě nepohybuju, ale myslím, že kdo fotbal sleduje, tak kluky poznává.

Ani ne. V kabině se o tom prakticky nebavíme.

No jasně. Všichni mí sousedi fandí Slovácku, takže se o něm bavíme často. Jsem taky v pravidelném kontaktu s klukama z týmu, se kterými jsem roky hrál. Když je prostor, tak se přijdu podívat na domácí zápas. Kluci nejsou v jednoduché situaci, ale pořád to mají ve svých rukách. Nevím, jestli se vyhnou baráži, ale když tam spadnou, tak to s přehledem zvládnou.

Jsem přesvědčený, že kvalita prvoligových týmů je taková, že si neumím představit, že by nezvládly dvojzápas. Třeba v jednom utkání se může stát cokoliv, ale ve dvojzápase se projeví, že týmy z první ligy jsou kvalitou jinde. Baráž na dvě utkání je podle mě pro druholigové kluby neřešitelná.

Když jsem četl, že jde trenér Skuhravý do Slovácka, byl jsem hrozně rád. Pod trenéry, kteří tam byli po odchodu kouče Svědíka (Roman West, Ondřej Smetana a Jan Kameník - pozn. red.) to nefungovalo. Bylo potřeba přivést jiný typ trenéra, někoho ráznějšího a sebevědomějšího. Rád si pouštím tiskovky nebo rozhovory kouče Skuhravého. Dobře se poslouchá. Fotbal miluje a od kluků ve Slovácku vím, že se nálada po jeho příchodu hodně zvedla, což bylo vidět i na výsledcích. Teď sice mají krizi, ale přijmout trenéra Skuhravého bylo nejlepší řešení.

Nezažil jsem ho, ale vím od kluků ze Slovácka, že je to podobný typ. Ví, kdy přitvrdit, kdy trochu ubrat, myslím tím i slovně, nejenom na trénincích, ale celkově. Je do fotbalu zapálený stejně jako kouč Svědík, takže nějaké podobnosti mezi nimi existují, ale těžko se mi to porovnává, když jsem ho nezažil.