Článek
Riga (od našeho zpravodaje) - Do hlavního města Lotyšska zamířil v roce 2020. Za Rigu odehrál 24 ligových zápasů, prosadil se třikrát. Na konci sezony se Hora mohl radovat z titulu. To se jeho následovníkům letos nepovedlo. „Neúspěch to určitě je, vždy je cílem vyhrát ligu i pohár.“
Jak vzpomínáte na angažmá v Rize?
Strašně jsem si to tam oblíbil. Jak město, tak i styl fungování. Byla to moje první zahraniční zkušenost a byla skvělá. Na své působení tam nedám dopustit. Poslední dva roky se tam chystám, doufám, že mi to někdy vyjde. S pár klukama, které jsem tam zažil, jsem stále v kontaktu. I město je nádherné, oblíbil jsem si to tam.
Jaké to bylo po fotbalové stránce?
Super. Hrál jsem v jednom z top klubů. I když o uplynulém víkendu ztratili a prohráli boj o titul. Ale co se týče zázemí, tak to už za mě bylo skvělé. A co mám informace, tak se to posunulo ještě na vyšší level. Liga je to ale o třech čtyřech týmech.
Jaké je zázemí ve srovnání s top českými kluby?
Myslím si, že je to ještě daleko lepší. Za mého angažmá to ještě nebylo takové, měli jsme dvě travnatá hřiště a umělku. Ale když to teď vidím, tak je na báze hotel, jídelna, bazén, posilovna, stále to zvětšují, vypadá to nádherně.
Jde až o neuvěřitelné podmínky vzhledem k tomu, že se bavíme o lotyšském klubu.
Majitelem Rigy je ruský miliardář Sergej Lomakin. Vlastní také kyperský Pafos, Dubaj United a ještě jeden klub v Moskvě.
Jaký jste měl s majitelem vztah, bavil jste se s ním někdy?
Sergeje jsme moc nepotkávali, ale když jsme s ním mluvili, tak byl moc srdečný a hodný. Ale jako hráči jsme s ním moc do kontaktu nepřišli.
Jste ještě s někým z bývalých spoluhráčů v kontaktu?
Hráči se v klubu točí jako na běžícím páse. Stále je v týmu stoper, současný kapitán Antonijs Černomordijs. Pak asistent Christos, ten zůstává u každého trenéra, který přijde. Pak ještě fyzioterapeut Roland. S těmi jsme pořád nějak v kontaktu. Když hráli na Spartě, tak jsem za nimi byl na hotelu.
Riga přišla minulý víkend o možnost získat titul. Co to udělá s pozicí trenéra Adriána Guľy?
Tohle nikdy nedokážete říct. Myslím si, že jsou s ním spokojení, protože hrají evropské poháry, což je pro ně to nejvíc, co chtějí. Pokud pan Guľa nebude chtít skončit, tak si myslím, že by měl pokračovat.
Jaký soupeř čeká Jablonec?
Prezentují se úplně stejně jako Žilina či Plzeň pod koučem Guľou. Navíc mají silné individuality, záleží, jak je to chytne, jak je to bude bavit. Hrají v domácím prostředí, kde to není jednoduché, což poznala loni i Sparta.
Jak se tým posunul od té doby, co se střetl se Spartou?
V mých očích hrají ve větší intenzitě.
Což je to, v čem je Letenští převálcovali.
Je to tak. Tehdy tam byl ale trenér Guľa ještě relativně chvíli, od té doby na tom zapracovali.
Kdo je podle vás favorit?
Jablonec je český klub a kvůli koeficientu mu budu fandit. Podle mě jsou ale šance 50 na 50. Když jsem viděl poslední zápas Rigy s Pafosem, tak jsem si říkal, že to bude těžký soupeř.
Po minulé sezoně jste ukončil kariéru. Zůstal jste u fotbalu?
Ano. Dělám hráčského agenta pro jednu německou agenturu. Navíc ještě trénuji v šesté lize.
Jaký byl přerod z hráče na agenta?
Více telefonování, ježdění. Ale tím, že je to fotbal, který jsem dělal od malinka, tak to není nic hrozného. Užívám si i to, že mám občas volný víkend. Času mám víc než během aktivní kariéry. Není to tak stereotypní.
Pracujete pro německou agenturu, co pro ni přesně děláte?
S Jirkou Kaldrubským máme na starost Česko-Slovensko, především mladé hráče.
Věděl jste už během kariéry, že půjdete tímto směrem?
Úplně jsem toho příznivcem nebyl, ale začalo mě to strašně bavit. Je to něco jiného než jsem zažil. Celou kariéru jsem chtěl být sportovní ředitel nebo trenér, ale to mě postupem času odrazovalo.
Co přesně?
Trenéřina. Vést sportovní úsek nějakého klubu by mě strašně bavilo a naplňovalo. Přijde mi však, že se v českém rybníčku furt točí ti stejní trenéři dokola a dává se málo šancí mladým, mezi které bych patřil. Pak jsem si říkal, že tímto směrem bych nechtěl jít.
