Jak Chramosta dvakrát odpálkoval trenéra. A Kozel mu pak děkoval

Udržel stoprocentní bilanci v úspěšnosti pokutových kopů. Kanonýr Jan Chramosta již ve své kariéře kopal osmnáct penalt. A osmnáctkrát slavil. Gól z té poslední v páté sérii proti Glasgow Rangers však řadí nejvýš ze všech. Rozhodl jím o postupu do skupinové fáze Konferenční ligy.

„Když to přepočítám na peníze, tak tenhle gól je určitě nejcennější, protože asi vydělal nejvíc ze všech branek, co jsem dal,“ smál se postupu Chramosta, který s parťáky smazal jednogólové manko ze Skotska a ostrovního obra pak sejmul v penaltovém rozstřelu v jeho páté sérii. A stal se hrdinou nejslavnějšího utkání v historii jabloneckého fotbalu.

Přitom vše mohlo být úplně jinak. „Musím se přiznat, že jsem od Honzy spíš chtěl, jestli by penaltový rozstřel nezačal, protože pro psychiku je důležité, aby mužstvo třeba první dvě penalty dalo a u něj jsem věřil, že gól dá,“ prozradil jablonecký kouč Luboš Kozel.

Jenže u veterána nepochodil. „Trenére ne! Půjdu až pátý. Pak za mnou přišel o chvíli později znovu a říká mi, že musím jít jako čtvrtý, protože pak už se na mě třeba nedostane. Tak mu zase říkám: Trenére, v klidu, rozhodnu to!“ popsal Chramosta, jak probíhal výběr exekutorů.

Jako první z domácích se nakonec před značku postavil Antonín Růsek a dal. Poté Richard Sedláček také proměnil. Domácí vždy reagovali na úspěšný pokus soupeře. Až třetí Filip Zorvan nezvládl tíhu okamžiku a Rangers vedli 3:2. Jenže následně vysoko přestřelil Curtis a Nelson Okeke srovnal na 3:3. A když pokus Penriceho v pátém kole lapil gólman Jan Hanuš, nadešla Chramostova velká chvíle.

„Nechci, aby to znělo nějak blbě, ale věděl jsem, že to rozhodnu. Myslím si, že kdybyste se v kabině zeptali, který hráč rozhodne, tak si troufám říct, že devadesát devět procent řekne mě,“ prozradil Chramosta.

Když se v kruciálním okamžiku chystal na penaltu, vzpomněl si na finále domácího poháru před patnácti lety, kdy rozhodl o trofeji pro Mladou Boleslav proti Olomouci v sedmé sérii penalt. „Tenhle vzácný moment jsem si vybavil a od začátku jsem věděl, že nastala chvíle, kdy to můžu zase potvrdit a ukázat, že jsem střelec, a že jsem se pro tyhle situace narodil,“ řekl s deterministickým nádechem.

„Povedlo se a je to nádherný. Ta euforie se ani nedá popsat. Je to totální směsice strašně pozitivních emocí. Po finále poháru jsme byli strašně skleslí a naštvaní. Věděli jsme, že nám postup do základní skupiny utekl mezi prsty. A já jsem si i říkal, že přes ta předkola se nemůžeme do základní skupiny dostat, protože je to strašně dlouhá a trnitá cesta a my jsme to dokázali. Uhráli jsme v Evropě šest zápasů a završili to tím, že jsme porazili slavné Rangers, kteří mají jednoho hráče dražšího, než je celý náš tým. Je to neskutečné, zaslouženě jsme v euforii,“ jásal Chramosta.

A trenér Luboš Kozel mu nakonec děkoval. „Stal se hrdinou, z tohoto pohledu jsem za to rád,“ usmál se Kozel. Přestože už v neděli Jablonec čeká ligový zápas v Teplicích, hráčům nakonec dal na páteční dopoledne jen dobrovolný trénink. „Trenér byl hodný, ale nevím, zda někdo přijde… Tak ohromný úspěch by se oslavit měl,“ měl jasno Chramosta.

Jablonec zažil bouřlivou úplňkovou noc.