Článek
„Moc mě to těší. Na Ghaliho, který stál na zadní tyči a nakonec skóroval, jsem centrovat nezamýšlel. Hledal jsem před bránou Dana Vašulína. Pomohl však tomu gólman soupeře a byla z toho vítězná trefa. Asistence je ale má,“ smál se Šíp po důležité výhře.
Klíčem k ní byl, jak dále pověděl, herní styl Hanáků s vysokým důrazným napadáním, který s každým utkáním dokáží vylepšovat. „Věděli jsme, že jsou na tom perfektně kombinačně, proto jsme se jim snažili brát míč už z rozehrávky, a to se nám dařilo. Naši soupeři většinou nejsou zvyklí, že je někdo takto presuje. Častokrát je právě proto překvapíme a oni pak ztrácí. Když jsme se dívali na videa, protivníci Celje byli většinou zalezlí a nechali je hrát,“ vysvětlil rychlonohý fotbalista, který je v Sigmě odmalička.
Jáchym Šíp v obranné činnosti proti Nietovi.
Poukázal i na to, že celý tým dokázal náročný fotbal praktikovat až do samého konce. „Je to o perfektní fyzičce. Celá letní příprava byla nachystaná s ohledem na to, že nás čeká spousta zápasů. Víme, proč jsme to dělali. Teď se to ukazuje a vrací se nám to vrchovatě,“ podotkl a jedním dechem dodal, že zápas nejen s ohledem na jeho kondiční náročnost bolel.
„Jsem hodně domlácený, více než obvykle. Tvrdých soubojů se zadákem, co na mě hrál, jsem svedl moc. Bylo to obtížné, když ale vyhrajete, snášíte to líp,“ vyprávěl.
Za důležité označil i to, že se on i jeho parťáci vyrovnali s tím, že se fotbalisté slovinského celku často po sebemenším kontaktu váleli po zemi. „Přišlo mi, že byli od začátku podráždění, ubrečení. Máme však tři body, takže teď už je nám to jedno,“ zdůraznil.
Zároveň přiznal, že když dvakrát zazvonily tyče olomoucké brány, všem zatrnulo. „Velké štěstí. To ovšem často potřebujete. My ho měli a hlavně, vyhráli jsme. Za pár dnů se nikdo už ptát nebude, jak jsme k úspěchu došli,“ konstatoval.
Rozehranou má Sigma Konferenční ligu skvěle. Chybí jen krůček, aby šla dál. Slovo postup přesto v kabině nepadlo. „Víme, že jsme blízko, ale i to, že jsou před námi ještě dva zápasy a my v nich nesmíme polevit. Náš přístup musí být stejný, jako bychom měli na svém kontě nulu. Sedm bodů, byť loni s nimi většina týmů postoupila, nemusí stačit. Díval jsem se na tabulku, je našlapaná,“ varoval před ustrnutím Šíp.
Hráči Olomouce slaví výhru.
V dalším kole na Gibraltaru, kde Hanáci mohou své snažení stvrdit v duelu s tamním Lincolnem, neočekává extra jiný zápas. „Možná bychom měli hru tvořit. Nevím, ještě jsem je neviděl. Pokud však budeme naším stylem získávat míče, tak šance budou tak či tak přicházet i bez nějaké velké kombinace,“ mínil.
V olomouckém dresu v lize zatím stačil odehrát 78 utkání, v nichž vstřelil šest branek. Další starty přidává v pohárové Evropě a sbírá pomalu i čísla. „Mám nejlepší formu, co jsem kdy měl. Je to tím, že nastupuji pravidelně. Nikdy v životě jsem tak často, tedy v cyklu sobota-čtvrtek-neděle, nehrál,“ pochvaloval si.
Po vstupu nového majitele do klubu a příchodu mnoha posil pro Janotku číslem jedna na křídlo nebyl, ale nyní dokazuje, že tam právem patří. „Pořád jsem se snažil poctivě pracovat a přišlo to, za což jsem strašně rád. Vrátilo se mi, že jsem se na nic nevykašlal, byť určitá období byla pro mě těžká,“ pokračoval.
Když si ho vytáhli do ligového kádru s Kryštofem Daňkem z devatenáctky, byli na stejné úrovni, ale… „On šel nahoru raketovou rychlostí. U mě to bylo jako na houpačce. Zůstával jsem na hraně mezi áčkem a béčkem. Myslím ale, že momentálně si své místo zasloužím. Hraje se mi lépe, sebevědomí, s nímž jsem míval problém, se mi výrazně zvedlo. Cítím se dobře, jsem na správné cestě,“ dodal Šíp.
