Hlavní obsah

Červ křičel jak pominutý a smál se gólmanovi: Spadl jak hruška

S chutí vyvolával… No, spíše vyřvával děkovačku, ani megafon nepotřeboval. Plzeňský fotbalista Lukáš Červ miluje večery plné emocí, tím spíš se šťastným koncem. A triumf 5:1 v prodloužení nad Crvenou zvezdou Bělehrad se mezi takové rozhodně řadí, vždyť Viktoria musela smazat tříbrankové manko ze Srbska, aby se procpala do Evropské ligy.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Zleva Muhammed Cham z Bělehradu, Lukáš Červ z Plzně, Marko Arnautović z Bělehradu.

Článek

Utkání nabídlo řadu minipříběhů, jeden dost silný napsal i brankář Florian Wiegele. Penaltu, jíž poslal duel do prodloužení Christophe Kabongo, vybojoval právě on. Gólman.

Unikátní záležitost, což dobře ví i Červ.

Už jste to s Wiegelem stihl probrat?

Řekl jsem mu, že na to, že má přes dva metry a snad 105 kilo, tak spadl jak hruška… (smích) A flákl tam sebou. Ale penalta byla jasná, chytil ho. Jsme rádi, že do toho Florian takhle šel.

Asi je těžké popsat, co jste zažili…

Neuvěřitelný, asi jeden z nejlepších… Určitě největší zážitek za dobu, co jsem v Plzni. Už před týdnem jsem ale říkal, že obrat je možný. Když změníme úplně všechno. Emoce, které jsme zažili na hřišti a v kabině? Fakt krásné.

Drama, tři penalty, vyloučení, penalta po faulu na brankáře. Zápas měl vše, souhlasíte?

Ty kráso, to je fakt k neuvěření. Ale všechny penalty byly za mě jasné. Že Princátko (Prince Adu) jednu nedal? Škoda, ale stává se. Tahali jsme všichni, jeden za druhého. Tři penalty nás odměnily za to, jak jsme do vápna šli. Energie šla od nás i z tribun, ty se chytly snad nejvíc, co jsem tu kdy zažil.

Jak na vás zapůsobil nový kouč Radoslav Kováč?

Změna trenéra není nikdy jednoduché téma. Vždycky je to impuls, trenéři ho přinesli veliký. Dávali do nás energii. Měli jsme i taktickou přípravu, trošku jsme změnili bránění a presink. Ale furt opakovali, že základ není v taktice, ale v naší mentalitě. Říkali nám, že to můžeme zvládnout.

Ze hry jste šel ještě za stavu 3:1, tedy nepostupového. Jak jste prožíval závěr?

Tep jsem měl obrovský. Nejdřív jsem si vyčítal svoji šanci, střílel jsem z vápna a netrefil branku. Klukům jsem věřil, ale byl jsem vyřízený.

Co padalo v kabině o půli za stavu 1:1?

Říkali jsme si, že hlavní je zápas vyhrát. I kdyby to nedopadlo na postup, že musíme jít krůček po krůčku. Dáme na 2:1, jdeme dál. Na 3:1, to samé. Že do toho musíme šlapat. Pomohla nám červená karta pro soupeře, ale šli jsme za tím úžasně, jako jeden chlap.

Máte tušení, co vám hrozí za soupeře?

Ráno před zápasem jsem si psal se Šulcíkem (bývalý hráč Plzně Pavel Šulc). Vzkázal mi, ať to zvládneme, takže bych si přál jeho Lyon. Los je v pátek (13:00), určitě se na něj s kluky podíváme.